3D rozhraní pro Mac OS X - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Navigace:  » Úvodní stránka  » Rubriky  » Software  

13. března 2002, 00.00 | Zajímá vás, jak může vypadat rozhraní operačního systému provedené celé v 3D? Studenti z Illinoiské univerzity se o ztvárnění pokusili, jak by se vám něco podobného zamlouvalo v praxi?

Možná si pamatujete na sci-fi film Jurský Park, ve kterém se objevilo rozhraní počítače v 3D podobě – místo obvyklých oken se manipulovalo s 3D objekty. Před několika lety něco podobného mohlo být skutečně pouze doménou výkonných pracovních stanic, ovšem v praxi se takového rozhraní nepoužívalo, ve zmiňovaném případě šlo pouze o filmové ztvárnění.

Možnosti dnešních počítačů jsou však řádově vyšší, a tak se programátoři můžou bez problémů pokusit o vytvoření takovéhoto rozhraní. Problémem tak už asi nebude ani tak technické provedení, jako možnost použitelnosti.

Pro Mac OS X se už objevilo několik souborových manažerů, případně plných náhrad za Finder, ovšem rozhraní, které vám chceme představit dnes, se obvyklé podobě poněkud vymyká. Studenti ze skupiny MacWarriors na univerzitě v Illinios vytvořili pro přehlídku Engeneering Open House (a svůj produkt také přihlásili do soutěže Applu o designérské ceny) 3D rozhraní pro Mac OS X.

Projekt, nazvaný 3DOSX, se snaží být opravdovým 3D rozhraním pro Mac OS X. Pochopitelně, vývojáři mohli použít takřka libovolný přístup k ztvárnění, neboť v tomto směru ještě nejsou definované žádné zvyklosti a standardy. Autoři 3DOSX si proto vybrali podobu jakýchsi kulatých plátů, na kterých se vždy zobrazuje obsah konkrétní složky, po výběru další složky z hierarchie se rozvine vlákno, na jehož konci je další plát s obsahem vybrané složky. Pokud je otevřená aplikace nebo dokument, spustí se tak jako obvykle. Uživatel používá pro otevření objektů obvyklé poklepání, případně klávesovou zkratku. Pro výběr objektů je nutné s pláty otáčet – ikony jsou umístněné po jejich obvodě, takže je potřeba pomocí táhnutí otočit plát tak, aby byl k uživateli natočen kýženou ikonou. Pod ikonami jsou popisky, které však nedokážou zobrazit české znaky. Používají se běžné systémové ikony, tedy aplikace mají své ikony a složky také, pouze když nejsou „čelem“ k uživateli, jsou ikony příslušně prostorově deformované.

V přehledu ikon se lze pohybovat u kurzorových kláves vlevo a vpravo, klávesami nahoru a dolů se dá přecházet mezi jednotlivými pláty, po otevření několika složek se vytvoří poměrně komplikovaná struktura, po které se dá takto procházet. Všechny otevřené složky – pláty jsou také dostupné v menu – takto se dá přesouvat výrazně rychleji.

Zajímavé je, že program dává uživateli najevo také jeho práva ke každé otevřené složce. Podle toho, jakou má plát barvu, taková práva má uživatel – zelená pro vlastníka, modrá pokud lze číst i zapisovat a červená, pokud lze pouze číst. V předvolbách se dá nastavit, jaké barvy se budou používat. Podle všeho bude také možné si zvolit prostředí, ve kterém se „pohybujeme“, v daný okamžik je dostupná pouze Auqa, které poměrně dost připomíná bazén.

K čemu by byla náhrada Finderu, kdyby v ní nešlo s objekty také manipulovat. V 3DOSX lze kopírovat a přesouvat, i když poněkud nešikovnou metodou copy – paste, nikoliv tažením. To plánují autoři do dalších verzí.

Lze také zobrazovat informace o souboru – obvyklou klávesovou zkratkou. Další zajímavou vlastností je podpora pro visačky, po označení se ikonka příslušně barevně zabarví, což se pochopitelně nijak neprojeví v Mac OS X, který zatím visačky nepodporuje.

Program ke svému spuštění potřebuje OpenGL a také asi grafickou kartu s větším množstvím paměti – na iBooku se program nespustil, na stolním počítači ano.

Aplikace mne zaujala jako jakási ukázka možného vývoje. I když se jedná pouze o studentskou práci, jedná se o poměrně zajímavé a funkční zpracování. Otázkou je, zda cesta skutečně povede tímto směrem, dřív, než budeme prakticky používat technologie virtuální reality, tedy pro „vtažení“ uživatele přímo do 3D světa. Potom asi nastane mnohem větší potřeba nalezení metody, která dovolí používat počítač skutečně ve 3D. Konkrétní nevýhoda 3DOSX spočívá v textovém zobrazení informací, respektive v tom, že stávající systém a především uživatelé stále spoléhají na textovou informaci (to je také problém místy neefektivního použití Docku pod OS X). Dokud budeme mít na výběr mnoho dokumentů se stejnou ikonou či stejné ikony složek, musíme se spoléhat pouze na textové odlišení jednotlivých položek, a než ručně otočíme plátem kolem jeho osy, chvíli to trvá. Také princip struktury plátů je v okamžiku otevření více složek značně nepřehledný, dokážu si však představit, že v VR prostředí by se s ním pracovalo mnohem lépe (Johny Mnemonic...) Opravdový rozmach nových principů rozhraní, včetně skutečně použitelných 3D rozhraní tedy pravděpodobně přijde až v okamžiku, kdy se dostatečně efektivně naučíme pracovat s vizuální identifikací souborů podle obsahu, ne podle názvu. Je ale otázkou, zda vůbec tento způsob dokáže nahradit možnosti, které skýtá textové rozlišování souborů. Je tedy pravděpodobné, že v budoucnosti se nám nabídnou nové možnosti jak pracovat s počítači, doufejme však, že se zachováním volby.