iDVD 3: kroků dopředu více, ale zpátky taky něco... - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Seriály

Více seriálů



Zábava

iDVD 3: kroků dopředu více, ale zpátky taky něco...

8. dubna 2003, 00.00 | iDVD3 nabízí pro sestavení DVD disku předlouhou řadu služeb, jež vlastně patří spíše do "střihu", a autoringový systém by je za normálních okolností měl přebírat od střihového software ve formě videoklipů, z hlediska amatérského uživatele je však toto rozdělení velmi šikovné.

Před časem jsme se v rámci volného seriálu, věnovaného zpracování digitálního videa na Macu, podívali podrobněji na iMovie 3; teď se proto budeme chvilku věnovat jeho "kolegovi" iDVD3, ačkoli od vlastního střihu je to tak trochu odbočka. I když, odbočka — vlastně ani ne tak moc, protože, jak uvidíme, iDVD3 nabízí pro sestavení disku předlouhou řadu služeb, jež vlastně patří spíše do "střihu", a autoringový systém by je za normálních okolností měl přebírat od střihového software ve formě videoklipů.

Je ovšem nutné uznat, že z hlediska amatérského uživatele — a právě pro něj je celý iLife navržen — je toto rozdělení velmi šikovné: to jen my, technici, považujeme za samozřejmost připravovat podklad pro nabídku DVDisku ve střihové aplikaci, protože je to koneckonců videoklip a nic jiného. Amatér se na to dívá jinak; pro něj je to především nabídka DVDisku, a proto patří do autoringového software: přesně tam také odpovídající služby v iLife najde.

Sama firma Apple považuje iDVD 3 za natolik skvělé dílo, že právě kvůli němu není iLife zcela zdarma, ale stojí oněch symbolických padesát dolarů: všechny ostatní části iLife — iMovie, iTunes i iPhoto — lze volně stáhnout ze stránek Apple, jen iDVD je třeba v rámci iLife koupit. (To samozřejmě nic nemění na tom, že iDVD 3 je a bude zdarma předinstalován na všech počítačích, osazených "vypalovačkou" DVD-R, tzv. Superdrive: nabídka iLife je pro ty, kdo kupovali své Macy buď před zavedením verse 3, nebo bez Superdrive.)

Aplikace iDVD patří mezi tzv. autoringové programy — systémy, jež dokáží videoklipy a další pomocné informace sestavit do struktury, odpovídající standardnímu DVDisku, a na ten disk ji vypálit; výsledek pak lze přehrávat v libovolném stolním přehrávači DVD. Díky tomu, že Apple používá standardy podporované DVD Fórem (tj. DVD-R), je kompatibilita se stolními přehrávači skutečně mimořádně vysoká.

(Samozřejmě existují stolní DVD přehrávače, jež mají s vypalovanými DVDisky problémy; testoval jsem však řadu různých DVD přehrávačů, a až dosud jsem nikdy na takový nenarazil. Je ovšem třeba si také dát pozor na mizerná levná média, jež v současnosti zaplavují trh: mezi nejlepší média patří třeba Fuji, Pioneer nebo Sony; nejhorší naopak jsou Memorex nebo Imation. Poslední poznámka v závorce: Apple u nejnovějších strojů začal namísto mechanik Pioneer osazovat mechaniky Sony. Osobně tento krok právě nevítám, protože Pioneer byl v DVD-R vždy naprostá špička; mohlo by to ovšem na druhou stranu znamenat budoucí podporu formátu DVD+R/RW, který mechaniky Sony umějí.)

Program iDVD před uživatelem do značné míry skrývá specifické vlastnosti a nastavení, potřebná pro dodržení standardu DVD. Namísto "vytváření nabídek" prostě do okna aplikace myší "naházíme" videoklipy, a aplikace iDVD si odpovídající nabídky vytvoří sama. Není třeba se zabývat vazbami mezi videoklipy a audioklipy (jak vědí ti, kdo se vyznají ve struktuře DVD, obou může být pro jeden jediný "klip" ve skutečnosti na disku několik) a jejich překódováním: iDVD prostě po vhození videoklipu ve formátu QuickTime rozebere jeho video a audio část, obě podle potřeby (zcela automaticky) korektně překóduje, a výsledek zapíše na DVD v požadovaném formátu.

Příprava DVDisku se proto spíše podobá standardní práci s obsahem disku ve správci souborů: DVDisk je zobrazen jako plocha ("desktop"), na kterou můžeme prostým tažením myší ukládat videoklipy ("soubory") a kde jediným stisknutím tlačítka "Folder" můžeme vytvářet vnořené složky; podobně do každé složky lze vkládat další složky nebo další videoklipy. Navíc je zde vlastně jen možnost vedle klipů a složek vkládat tzv. alba ("slideshow" — jde o řadu statických obrázků, mezi nimiž můžeme podle libosti přecházet), a určovat vzhled a parametry zobrazení (i to ale do jisté míry odpovídá tomu, jak ve Finderu volíme atributy zobrazení té které složky, jakkoli možnosti iDVD jsou zde nesrovnatelně bohatší).

Při přehrávání takto vytvořeného DVDisku se pak každá složka (včetně kořenové plochy) zobrazí jako standardní DVD nabídka; mezi odkazy, jež obsahuje, můžeme standardním způsobem vybírat pomocí "šipek" na ovladači stolního přehrávače DVD. Zvolíme-li klip, přehraje se; zvolíme-li složku, zobrazí se její obsah jako další, vnořená nabídka (jež automaticky obsahuje také odkaz pro návrat do nadřízené složky). Zvolíme-li album, zobrazí se jeho obsah — chceme-li, včetně automaticky generovaných tlačítek pro "další" a "předchozí" obrázek. A to je vlastně vše: jednodušší už to být opravdu nemůže.

Jak to tedy vypadá

Základní koncepce aplikace iDVD je velice podobná základní koncepci iMovie: aplikace má jen jediné okno, ve kterém probíhá veškerá práce. Kromě toho je zde jen pár pomocných panelů pro předvolby apod. Na rozdíl od iMovie ovšem není obsah okna rozdělen na několik samostatných panelů: iDVD obsahuje v celém okně neustále náhled DVDisku, zatímco ovladače — vyjma několika nejzákladnějších při dolním okraji okna — má v pomocném "šuplíku" ("drawer"), který se vysunuje na požádání z levého okraje okna:

Základních ovladačů při dolním okraji okna je jen šest, a jejich význam je zleva doprava následující:

  • Customize zavírá a otevírá "šuplík" s dalšími ovladači; na ty se podíváme podrobněji v dalším textu;
  • Folder vloží do složky, jež je právě v okně zobrazena, další, vnořenou složku;
  • Slideshow vlastně také, ovšem zde jde o speciální složku, jež namísto obecných objektů obsahuje řadu statických obrázků;
  • Motion slouží pro rozbíhání a zastavování podkladových videoklipů (více si o nich řekneme za chviličku v souvislosti s tzv. "tématy");
  • Preview spustí simulaci přehrávání disku. Jakkoli jednoduchost iDVD téměř znemožňuje udělat nějakou hrubší chybu, stále platí zlaté pravidlo autoringu: testování disku před vypálením bychom měli strávit nejméně stejně času, jako jeho přípravou;
  • konečně Burn vypálí připravený disk na médium DVD-R.

Postup při autoringu

Za normálních okolností probíhá autoring DVDisků zhruba v následujících krocích:

  1. příprava zdrojového materiálu. Nejde jen o sestřih videoklipů a přípravu snímků, jež se na DVD mají objevit; je také třeba sestavit videoklipy a statické obrázky pro podklady nabídek. Při práci s profesionálními systémy v tomto kroku také připravujeme titulky, ty ovšem iDVD nepodporuje;
  2. překódování do vhodného formátu pro DVD (tj. především MPEG2 pro video, případně Dolby Digital či MPEG2 pro audio);
  3. import takto připravených zdrojů ("assets") do autoringového systému;
  4. příprava stop a alb ("tracks", "slideshows"), jež budou representovat vlastní obsah DVD. U profesionálních systémů tento krok může zahrnovat také přípravu skriptů pro speciální služby, iDVD ovšem skripty nepodporuje;
  5. pokud nebyly přeneseny ze střihového programu, určení značek kapitol ("chapter marks") pro stopy;
  6. sestavení nabídek, jež jednotlivé stopy, značky a alba navzájem prováží požadovanou strukturou;
  7. důkladné vyzkoušení disku (viz "zlaté pravidlo autoringu", jež jsme citovali o pár odstavců výš);
  8. multiplex a vypálení obsahu na médium DVD.

Jak si ukážeme, iDVD tento postup výrazně zjednodušuje: příprava zdrojového materiálu vyjma sestřihu klipů, jež mají representovat obsah disku, vlastně neexistuje, protože odpovídající služby pro sestavu nabídek apod. supluje sama aplikace iDVD. Překódování materiálu do vhodného formátu probíhá zcela automaticky a nemusíme se o něj vůbec nijak starat. Import je podstatně zjednodušen díky tomu, že iDVD spolupracuje s ostatními aplikacemi iLife — za chvilku si ukážeme jak; příprava stop a alb je spolu s importem jediná jednoduchá a intuitivní akce. Značky se zásadně přenášejí ze střihového programu, a o tom, že nabídky sestavujeme stejně snadno, jako složky na pevném disku, už jsme se zmínili. Zbývá tedy jen to důkladné vyzkoušení...

Příprava materiálu

Je-li základem budoucího DVDisku jediný videoklip, můžeme s výhodou využít toho, že iMovie — ve kterém ten videoklip připravíme — na požádání vytvoří nový projekt iDVD, aplikaci spustí, a automaticky sestaví základní nabídku s odkazem na klip i jeho značky kapitol; to jsme si ostatně ukázali už v minulém článku, věnovaném iMovie.

Kromě toho můžeme prostě videoklip uložit do libovolné standardní složky (nabízí se samozřejmě složka ~/Movies, ovšem stejně snadno můžeme použít kteroukoli jinou), z níž si iDVD videoklipy "vytáhne" a velmi pohodlně nám je nabídne pro vložení do kterékoli nabídky.

Pro přípravu statických obrázků a zvukového doprovodu nemusíme dělat doslova vůbec nic: jak si za chvilku ukážeme, iDVD nám nabídne přímý přístup do databází programů iPhoto a iTunes.

O překódování se starat nemusíme vůbec — to probíhá naprosto automaticky. iDVD navíc překódovává materiál "na pozadí" zatímco připravujeme disk, takže doba, potřebná pro vlastní "vypálení" na konci, se podstatně zkrátí.

Import, příprava stop a alb, sestavení nabídek

Díky geniálnímu návrhu iDVD a jeho spolupráci s ostatními aplikacemi z balíku iLife všechny tyto tři kroky vlastně děláme najednou, velmi pohodlným a intuitivním způsobem. Jak už víme, díváme se na DVDisk jako na "složku"; do ní můžeme vkládat videoklipy (přetažením myší), vnořené složky a alba (pomocí tlačítek u dolního okraje obrazovky). iDVD se přitom automaticky postará o sestavení odpovídajících nabídek DVD; my si jen zvolíme vzhled a písmo pomocí bloku "Settings" v "šuplíku s ovladači":

Pro oživení nabídek a alb můžeme využívat statické obrázky a hudbu; ze statických obrázků také sestavujeme alba samotná (to si ukážeme podrobněji za chvilku). Na to máme prostřednictvím dalších tří skupin služeb v "šuplíku" neomezený přístup do databáze hudby ("Audio") a statických snímků ("Photos"), přesně tak, jak jsme si je připravili v programech iTunes a iPhoto.

Třetí blok nabízí stejně pohodlný přístup k videoklipům; ty mohou sloužit nejen jako "obsah disku" pro přímé vkládání do složek, ale můžeme je využívat i jako podklad nabídek pro jejich oživení. Jelikož iMovie nespravuje databázi klipů, iDVD nám umožňuje určit libovolné množství složek, do nichž klipy ukládáme, a nabídne nám pohodlný přístup k jejich obsahu.

Kouzlo vzhledu je v "tématech"

Aplikace iDVD umožní i naprostým amatérům připravovat velmi elegantní a profesionálně vyhlížející DVDisky; kouzlo se skrývá ve flexibilitě a bohatství předpřipravených "témat". Téma je v podstatě podklad pro nabídku; takovým podkladem je např. otevřená kniha z prvního obrázku či plocha se "smáznutým" průhledem na videoklip z obrázku minulého, nebo třeba "sportovní" červený podklad s obloukovým průhledem, jaký je vidět na příštím obrázku... Témata však toho obsahují mnohem více:

  • základem je ovšem podklad nabídky. Ten sám může být jak statický, tak i dynamický (tj. videoklip);
  • většina podkladů obsahuje prostor, do kterého můžeme prostým přetažením myší umístit vlastní obrázek či jiný videoklip. Témata navíc obsahují velmi bohatou podporu možností pro zobrazení tohoto obrázku či klipu: využívá se průhlednosti a podobných služeb;
  • součástí tématu je i vzhled odkazů na videoklipy a další nabídky, vybrané písmo, a tak dále.

Standardně je v iDVD 3 k dispozici osmatřicet témat, s jejichž využitím můžeme připravovat velmi hezké a profesionálně vyhlížející DVDisky doslova na jediné "kliknutí" myší. Stačí z nabídky vybrat požadované téma, a vzhled nabídky se okamžitě a automaticky upraví patřičným způsobem. Pak ještě můžeme přepnout ovladače do druhé polohy "Settings", a vzhled individuálně upravit.

Témata jsou skutečně svým způsobem geniální: ačkoli profesionální autoringový systém DVD Studio Pro samozřejmě dokáže mnohé, o čem se iDVD ani nesní, musím se přiznat, že při práci v něm uživatelům iDVD občas trochu závidím. Pokud bych chtěl sestavit v DVDSP stejný disk, na který mi v iDVD stačí deset minut "klikání" mezi tématy a dalším nastavením, strávím v DVD Studio Pro a Final Cut Pro (kde musím připravit dynamické nabídky) pěkných pár hodin!

Velká novinka: značky kapitol

Značky kapitol na DVD jsou ta místa, jež se na profesionálních discích v češtině obvykle označují jako "přímý přístup ke scénám": prostě označíme zvolené body uvnitř videoklipu, a přehrávač DVD nám umožní na kterýkoli z nich přímo "skočit" prostřednictvím samostatné nabídky, nebo mezi nimi můžeme v průběhu přehrávání přecházet pomocí tlačítek "předchozí" a "další".

Na rozdíl od profesionálních autoringových systémů iDVD nenabízí možnost tyto značky vkládat a upravovat; dokáže je ale převzít z videoklipu, do kterého jej uložil střihový program:

Jak je vidět na obrázku, iDVD pozná, že klip značky obsahuje, a zeptá se nás chceme-li je vložit spolu s klipem na disk nebo ne (můžeme si ovšem pro pohodlí vyžádat i automatické vkládání značek nebo naopak jejich ignorování bez dotazu). Rozhodneme-li se, že "ano", iDVD pro nás zcela automaticky vytvoří novou nabídku (nebo řadu na sebe navazujících nabídek, je-li značek hodně) a přidá ji jako odkaz "Scene Selection".

Všechny střihové aplikace Apple dokáží značky vytvářet: v rámci balíku iLife je to samozřejmě iMovie, u níž jsme se s touto možností seznámili už minule. Stejně dobře ovšem dokáže značky do videoklipu vkládat Final Cut Express pro zkušené amatéry, či plně profesionální Final Cut Pro. Mimochodem, stojí za zmínku, že standardní QuickTime Player značkám rozumí také, a při přehrávání klipu nám je nabídne v samostatném pop-up menu v pravém dolním rohu:

Bohužel, po chvále musíme zase chvíli nadávat: celý systém práce s videem je naneštěstí založen na zastaralém API QuickTime, namísto moderního Cocoa. Problém je týž, jako u iMovie: knihovny, převzaté z Mac OS 9, nedokáží (bez speciálního úsilí programátorů, a ti se jej žel neobtěžují vynaložit) korektně pracovat s Unicode, takže jsou problémy s češtinou (jen se znovu podívejte na minulý obrázek!). V praxi to vypadá tak, že

  • v iMovie můžeme bez obtíží česká jména značek vkládat, jenže iMovie před zapsáním do videoklipu česká písmena nahradí otazníky;
  • Final Cut (Express i Pro) jako carbonovské aplikace na kódování znaků zvysoka kašlou, a do videoklipu prostě vloží znaky, jež v kódování Mac OS odpovídají pozicím českých znaků v kódování Mac OS CE; to je vidět na dalším obrázku, s videoklipem, jehož značka vytvořená ve Final Cut Express obsahovala "ěščřžýáíé":

V iDVD pak prostě v obou případech musíme české znaky opravit ručně.

Další problém iDVD, který s právě popsanými chybami okrajově souvisí, je, že firma Apple sice jako součást iDVD dodává zdarma spoustu velmi elegantních písem — žádné z nich ale neobsahuje naše nabodeníčka. Musíme proto buď volit výhradně písma, jež české znaky obsahují, nebo se češtině vyhýbat... Inu, zase jednou, zatracený Mistr Jan!

Jak je to s alby?

Už jsme se několikrát zmínili o albech ("slide shows"); stojí za to si ukázat jejich tvorbu malinko podrobněji, abychom viděli, že je stejně pohodlná jako cokoli jiného v iDVD (vyjma práce s diakritikou). Stačí prostě do některé ze složek přidat nové album pomocí tlačítka v dolní liště, a pak jen do alba "naházíme" požadované obrázky rovnou z databáze aplikace iPhoto:

iDVD nejenže album automaticky vytvoří a připraví odkaz na něj v nabídce, odpovídající složce, do níž jsme album vložili; navíc doplní do obrázků v albu odkazy na "minulý" a "příští", a podloží album zvolenou hudbou.

Potřebujeme hodně disku, hodně výkonu, a hodně trpělivosti...

...protože, podobně jako iMovie 3, i třetí verse iDVD je velká, pomalá, a jsou v ní chyby. O problémech s češtinou jsme se již zmínili; kromě toho mi několikrát iDVD "spadlo". Velikost... inu, iDVD má přes gigabyte; na druhou stranu, vzhledem k tomu, že v rámci "témat" obsahuje i řadu videoklipů, každý dvakrát (PAL a NTSC), vlastní písma a tak dále, není to tak zlé.

Horší to je s rychlostí: zatímco s iMovie to ještě šlo, odezva iDVD na mém systému byla opravdu prašpatná. Na druhou stranu, ačkoli paměti mám dostatek, výpočetní výkon mé G4 je spíš na dolní hranici (400 MHz); s novějšími Macintoshi by to snad mělo být lepší.

V každém případě, služby a možnosti nového iDVD jsou tak skvělé, že se komukoli, kdo chce připravovat DVDisky — a nepotřebuje speciální služby DVD Studia Pro — rozhodně vyplatí onu výše zmíněnou trpělivost vynaložit. Skutečně, pokud požadovaný výsledek neobsahuje možnosti, jež iDVD nemá (a těch je samozřejmě spousta, od skriptů přes podporu anamorfních širokoúhlých videoklipů až po titulky či přípravu "easter eggs" nebo "white rabbits"), je snadné jej v iDVD sestavit za zlomek času a s vynaložením nepatrné části námahy, potřebné při práci v DVDSP. Zatímco tedy článek o iMovie 3 jsem uzavřel tím, že se alespoň zatím vyplatí počkat (od doby uvedení článku se ostatně již objevil update, který jsem sice sám nezkoušel, ale podle informací z druhé ruky řadu problémů odstranil), na iDVD 3 se vrhněte hned. I přes chyby a pomalost, stojí to za to!

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Zábava  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Multimedia  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Souhlas s rychlosti

Autor: CybeR Muž

Založeno: 08.04.2003, 16:49
Odpovědí: 0

Souhlasim, ani na me G4/733 to neni zadny zazrak, ale "da se to". Na dualech to asi bude uz docela brnkacka ... Jinak, fajn clanek, jen tak dal ! :)

Odpovědět na příspěvek

RE: Souhlas s rychlosti

Autor: Lubos Muž

Založeno: 09.04.2003, 10:38

Je to velmi subjektivne. Samozrejme, ze ak zapnete vsetky funkcie (napr. backgroud encoding) tak to na pozadi encoduje mizernym Apple MPEG2 codecom. Ak to vypnete, tak to zacne lietat. Pouzivam G4 733 a Dual G4 2x1GHz. Az na dual G4 si mozem dovolit zapnut preview mode s encodingom !!!
Cely problem spociva v tom, ze Apple MPEG2 endoder pouzivany v iDVD je velmi zle napisany a je pomaly. V porovnani s inymi encodermy na Mac je minimalne 4x pomalejsi pri horsej kvalite. Som velmi zvedavy na DVD Studio 2 a FinalCut 4, kde je udajne novy MPEG2 encoder, ktory je udajne super. Som velmi zvedavy, lebo po testoch asi 8 encoderov som nasiel encoder, ktory na 4.3MBit je rovnako kvalitny ako napr. Heuris. Kazdy je na nieco ine lepsi, ale ja som to testoval s ohladom na DSI video zdrojoch (bezne filmy a video spoty).
Bye

Odpovědět na příspěvek

rychlost

Autor: Jakub Steiner Muž

Založeno: 08.04.2003, 22:42
Odpovědí: 0

Kdyz se prepne do rezimu no-motion a vypne prekodovani DV->mpeg2 na pozadi, neni to s tou rychlosti tak tragicke.

To chybky v iMovie v PAL rezimu mi pijou krev vice. Dlouho jsem si rval vlasy proc mi v iMovie3 blbne zrychlovani klipu, zacimco na testovacich masinkach v Applestore vsechno chodilo bezva. Ono to totiz v NTSC beha, jenom PAL blbne.

Odpovědět na příspěvek

RE: rychlost

Autor: SIMON Muž

Založeno: 09.04.2003, 01:53

CHTEL JSEM SE PROSIM ZEPTAT, JAK SE A ZDA SE DÁ I MOVIE PAL PREPNOUT NA NTSC, ABY BEHAL RYCHLEJI DEKUJI

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: rychlost

Autor: Jakub Steiner Muž

Založeno: 10.04.2003, 01:40

No v iMovie neda. Bylo by teoreticky mozne to treba v transcode prekonvertovat, ale nepripada mi to rozumne. Holt doufejme ze bude Apple milosrdny. Co jineho nam u prachsprosteho proprietarniho software take zbyva, ze? ;)

(To ze to v NTSC fachci si muzete vyzkouset napr. importovanim NTSC klipu z iDVD tutorialu)

Odpovědět na příspěvek

Max cas DVD disku..

Autor: Dalibor Balaz Muž

Založeno: 09.04.2003, 08:29
Odpovědí: 0

Ahojky, viete mi niekto povedat kolko minut (maximalne) moze mat DVDcko urobene v iDVD.
konkretne ma zaujma cas okolo 150 min.
v pripade ze to ide tak prosim popisat ako...

dik

Odpovědět na příspěvek

RE: Max cas DVD disku..

Autor: Lubos Muž

Založeno: 09.04.2003, 10:30

Ten cas je dost limitovany MPEG2 encoderom, ktory nevie variable bit rate ale len jednoprechodove kodovanie, co zvysuje base rate na min. 5 - 5.5MBit. Potom je potrebne pocitat kapacitu na menu polozky a ich sucasti (video a audio). Cim viac menu tak o to menej kapacity na data, aj ked iDVD to trochu strazi.
Moja skusenost je ze iDVD zvladne bez problemov 1 hodinu, ale uz som nasiel aj zdroje, ktore tvrdili 90 min. Tych 150 min to urcite nebude. To je problem dosiahnut aj u profesionalnych authoringov pri triple pass encodingu. Mam dost skusenosti z authoringom DVD diskov a tych 150 min. je skor vynimka !!! Zalezi aj na kvalite. Ja sa na to pozeram s pohladu vyssej kvality.

Odpovědět na příspěvek

RE: Max cas DVD disku..

Autor: J.P. Muž

Založeno: 09.04.2003, 11:36

iDVD3 má stejně jako iDVD2 dvě maximální délky videa. 60 minut a 90 minut. U 90 min je kvalita o něco nižší. Ovšem při tvorbě projektu lze přidat takové množství zdrojového materiálu, které překročí délku 60 minut a bude tedy kompresováno lepší kvalitou.(vyskočí dialogové okno, které vás na to upozorní) Tím ovšem vznikne projekt, který bude mít větší objem, než je kapacita běžného DVD-R disku. Kromě toho lze na volné místo na médi nahrát jakékoliv data jako jakýsi bonus.. záleží na vás..

Odpovědět na příspěvek

Dost subjektivne

Autor: Lubos Muž

Založeno: 09.04.2003, 10:55
Odpovědí: 0

S niektorymi nazormi nemozem suhlasit, lebo pracujem dost v digitalnym videom a uz som vyrobil "niekolko" corporate DVD diskov a iDVD je skutocne ako Apple tvrdi (mimoriadne musim suhlasit), jednoduchy a hlavne pre uzivatelov.
Neviem do akej miery autor pozna problematiku DVD specifikacie, ale beriem to tak, ze tento prispevok je jeho nazor a ma na neho pravo.
Co sa tyka Sony DVD napalovaciek, tak nie je uplne pravda, ze Apple prejde na standard DVD+R (DVD+RW). Ak ste boli na CeBite, tak to bolo o kombo napalovackach (hlavne od Sony), ktore vedia oba formaty. Tento trend je podobny aj u Pioneer-u, ale ten ma skor problemy s uvadzanim novych mechanik (o A05 sa hovori uz 4 mesiace a nie je nikde). Je to tiez o marketingu a uzivatelia rozhodnu, ktory format sa presadi.
Este jednu logicku otazku: Preco Apple dava standardne do pocitacov DVD napalovacky? Lebo chce ziskaz zakaznikov na desktop video (ako tomu bolo u DTP). Ak pouzije len DVD+R standard, tak to na starsich DVD prehravacoch nepustite !!! Dokonca ani niektore nove prehravace to nevedia, lebo je to o optike pouzitej v DVD prehravacoch. Nemyslim si, ze Jobs by urobil taku zasadnu chybu.
Mozno sa mylim, casom uvidime.

Lubos

Odpovědět na příspěvek

Kvalita a bitrate

Autor: juramac Muž

Založeno: 09.04.2003, 11:26
Odpovědí: 0

Co mi docela v iDVD chybi je moznost zvolit kvalitu vystupu. Proto jsem pres jednoduchost vzdal praci v iDVD 2 a radeji jsem se naucil pracovat s DVDsP. nevim, jaky bitrate ma mpeg2 encorder v iDVD 3 ale u dvojky jsem odhadoval bitrate maximalne na 5 . Uprimne recno, kvalita vysledneho filmu nic moc, radeji jsem si udelal sve filmy v QT mpeg2 encorderu , ktery je soucasti DVDsP a kde jsem si nastavil bitrate 7. Moje zkusenost je takova, ze bitrate pod 5,5 je k nicemu a kvalita vysledku je horsi, nez na VHS. Nevite nekdo zkuseny, jaky bitrate je v iDVD3 ?
Da se tato informace nekde zjistit ? mam iDVD3 ale zatim jsem nenasel odvahu s nim po nedobrych zkusenostech s dvojkou jej pouzit. nehlede na to, ze pokud pada, jako padala i dvojka, tak to je pruser. I to byl jeden z duvodu, proc jsem jej vzdal, dvdcla zacal delat v DVDsP a palit v toastu, ktery ma jednak vetsi cash a hlavne ochranu proti podtceni dat...........

Odpovědět na příspěvek

RE: Kvalita a bitrate

Autor: Jakub Steiner Muž

Založeno: 10.04.2003, 14:08

iDVD vyprodukovalo:

VIDEO: MPEG2 720x576 (aspect 2) 25,00 fps 10000,0 kbps (1250,0 kbyte/s)
AUDIO: 48000 Hz, 2 ch, 16 bit (0x10), ratio: 192000->192000 (1536,0 kbit)

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: