6. prosince 2005, 00.00 | Před několika měsíci byl firmou Motorola uveden na trh první mobilní telefon vybavený aplikací iTunes pro přehrávání audiosouborů v synchronizaci s iTunes v počítačích s operačními systémy Mac OS X a Windows. Jako vlastník tohoto telefonu jsem se rozhodl podrobit ho dlouhodobému testu ve spojení s PowerBookem G4 vybaveným systémem Mac OS X 10.4.3 CZ a aplikací iTunes 6.0.1, taktéž v lokalizované verzi.
Před několika měsíci byl firmou Motorola uveden na trh první mobilní telefon vybavený aplikací iTunes pro přehrávání audiosouborů v synchronizaci s iTunes v počítačích s operačními systémy Mac OS X a Windows. Jako vlastník tohoto telefonu jsem se rozhodl podrobit ho dlouhodobému testu ve spojení s PowerBookem G4 vybaveným systémem Mac OS X 10.4.3 CZ a aplikací iTunes 6.0.1, taktéž v lokalizované verzi.
Popisovat telefon by bylo už tak trochu nošením dříví do lesa, takže jen stručně. Design vychází z předchozího typu Motorola E398, tedy se jedná o téměř dokonalý kvádr s mírně zaoblenými hranami. Tento typ designu se v poslední době stal velmi oblíbený, snad díky velmi úspěšným telefonům Sony Ericsson T610/630, navíc je velmi praktický. Jakékoliv složitější tvary buď přidávají na vnějších rozměrech, nebo ubírají na vnitřním prostoru, stejně jako různé panty či jiné pohyblivé díly. Samotná konstrukce telefonu se zdá být poměrně robustní a poctivá. Tlačítka a boky jsou stříbřité barvy (imitace kovu), většina tlačítek je svým vzhledem velmi podobná klávesám hliníkového PowerBooku. Zbytek pláště je světle šedý, odstín se nejvíce blíží perleti. Podrobný popis telefonu včetně fotografií naleznete v této recenzi. V příslušenství telefonu je v současnosti kromě stereo sluchátek kombinovaných s handsfree a USB kabelu také paměťová karta TransFlash, oproti dřívějším recenzím však s kapacitou 512 MB, tedy maximální. Cena se pohybuje kolem 9 800 včetně DPH, což lze s ohledem na cenu příslušenství považovat za přiměřené (512 MB karta stojí kolem 1400 Kč, USB kabel k většině telefonů kolem 1000 Kč, handsfree několik set), cena však určitě během několika měsíců půjde dolů. V příslušenství je ještě instalační CD pro Mac a Win obsahující aplikaci iTunes 4.9, podporované systémy jsou Mac OS X 10.3.6 a novější a Windows 2000 a XP, takže Linux a další podobné operační systémy mají smůlu. K paměťové kartě TransFlash je k dispozici adaptér na častěji používané karty SD. Ten jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet, protože mám čtečku na karty MMC (k digitálnímu fotoaparátu), které jsou sice tvarově stejné, mají ale o kontakt méně.
Synchronizace s počítačem přes Bluetooth je bezproblémová, v telefonu je nejdříve potřeba zapnout dočasnou zjistitelnost, telefon je zjistitelný po dobu jedné minuty, což k propojení bohatě stačí. Ihned po potvrzení přístupového kódu se nabídne možnost synchronizace adresáře a kalendáře. Přístup na internet je taktéž bezproblémový, stačí vybrat správný modemový skript (Motorola IR), nebylo třeba ani upravovat editorem APN, tak jako jsem měl předchozí zkušenost s T610. Telefon Motorola ROKR je vybaven GPRS třídy 10, podle manuálu má mít i podporu EDGE, ale ta je buď nekompatibilní s prostředím v ČR, nebo k její implementaci nakonec nedošlo vůbec. Na stránkách Motorola.cz není o telefonu ani slovo, naštěstí ale T-Mobile na svých stránkách má pro tento typ již konfigurátory pro MMS i WAP, takže nastavení telefonu pro tyto služby je otázka několika okamžiků. Při synchronizaci adres z počítače do telefonu dojde ovšem k tomu, že pokud máte u jednoho kontaktu více telefonních čísel, objeví se vám daný kontakt v telefonu pro každé telefonní číslo zvlášť. Na první pohled nelogické, častějším používáním telefonu jsem ale zjistil, že i přidáním dalšího telefonního čísla ke kontaktu se objeví kontakt nový, s plnými údaji, takže u telefonu domů můžete mít uvedenou jinou poštovní adresu než třeba do práce, případně místo data narození jiný důležitý termín, takže logiku to má, a vzhledem k tomu, že kontakty lze rozdělit do různých kategorií, tak prohledávání i třeba rozsáhlého seznamu není zase až tak komplikované.
Další možností propojení s počítačem je prostřednictvím USB. Zde si můžete v telefonu nastavit, zda chcete propojit s počítačem paměťovou kartu a nebo telefon použít pro datový či faxový přenos, tedy z něj udělat USB modem. V případě volby USB modemu se vám v nabídce modemů objeví kromě vnitřního a Bluetooth i USB modem, opět stačí vybrat modemový skript (opět Motorola IR) a nastavit volací číslo a můžete se připojit na internet. V případě připojení paměťové karty se v okně Finderu objeví telefon jako USB Flash disk a můžete na ni kopírovat jakákoliv data, přenos dat mezi Macem a Windows funguje stejně jako u běžných USB klíčenek, jen je poněkud pomalejší s ohledem na asi pomalý CE bus použitý v telefonu jako rozhraní pro komunikaci, asi obdoba sériového portu. Kopírování probíhá rychlostí cca 10 MB za minutu. V aplikaci iTunes se telefon objeví podobně jako třeba iPod, i práce s ním je velmi podobná a zcela intuitivní, je vidět spolupráce Apple na vývoji. Můžete si vybrat, s jakou složkou chcete telefon synchronizovat, případně zda chcete provést konverzi z vyšších datových toků na 128 kb/s ve formátu AAC. Určitým limitem je 100 písní, které můžete do telefonu kopírovat, podle délky skladeb to znamená využití asi tak tří čtvrtin kapacity karty, zbytek můžete využít pro jiná data. Kopírování probíhá rychlostí přibližně 8 MB za minutu, naplnění karty trvá přibližně hodinu, což je opravdu dost pomalé. Na druhou stranu je ale kompletní synchronizace iTunes v telefonu i v počítači dotažena k naprosté dokonalosti v tom, že i telefon si pamatuje počet přehrání jednotlivých skladeb i datum a čas posledního přehrání a při připojení telefonu k počítači tyto údaje opraví, takže statistiky vám zůstávají v pořádku bez ohledu na to, zda posloucháte písně z počítače nebo z telefonu.
Pro přehrávání hudby z telefonu je určeno samostatné tlačítko označené notičkami. Poslech je možný přes vestavěné stereo reproduktory s vestavěným 3D efektem zvýrazňujícím prostorový dojem, který bohužel nejde vypnout. Mám totiž pocit, že vnáší do zvuku mírné zkreslení ve výškách, které je asi způsobeno fázovými posuvy nutnými pro 3D simulaci. Pro kvalitní poslech jsou určená sluchátka dodávaná s telefonem. Ze sluchátek je zvuk mnohem čistší a brilantnější, v basech si však poněkud "vymýšlí", což je ovšem u tohoto typu sluchátek běžný jev. Rozdíl mezi plným audiem ve formátu wav a AAC slyšitelný je, ale s ohledem na kvalitu celého audio řetězce není markantní tolik jako u použití kvalitního zesilovače a kvalitních reprobeden, kde jsou rozdíly mezi datovými toky slyšitelné podstatně více. Tato záležitost je ale hodně subjektivní, je třeba si uvědomit, že MP3 a AAC komprese jsou ztrátové, algoritmus ze zvuku odstraní data, o kterých se domnívá, že je průměrný posluchač stejně neslyší, a hodně záleží na trénovanosti sluchu, jaké rozdíly který člověk pozná. Zvukové testy jsem prováděl na Bachových varhanních skladbách, píšťalové varhany jsou nástrojem s největším tónovým rozsahem a zněly velmi přirozeně, stejně tak i symfonické skladby. Pro rockové skladby bych subjektivně vyžadoval větší tlak v basech, což ale je opravdu u sluchátek tohoto typu trochu problém už z principu. Vzhledem k tomu, že iTunes v telefonu neobsahuje žádný ekvalizér, jsou zvukové vlastnosti voleny hodně univerzálně. Nepřítomnost ekvalizéru bych v tomto případě považoval spíš za výhodu, kvalitní digitální ekvalizace není z hlediska výpočetní náročnosti jednoduchá činnost a nekvalitní algoritmus může zvuk spíš poškodit než mu pomoci. Obecně bych hodnotil zvuk vnitřních reproduktorů jako použitelný, zvuk sluchátek až na drobné výhrady jako velmi dobrý. Sluchátka navíc přinášejí výhodu, že obsahují mikrofon a tlačítko pro přijetí hovoru, telefonovat je tak možné i ve velmi hlučném prostředí. V případě příchozího hovoru se hudba přeruší a po ukončení hovoru můžete pokračovat v poslechu od přerušeného místa. Při přehrávání hudby dochází k drobné latenci na reakce v ovládání telefonu, ta je však opravdu nevelká, asi tak do čtvrt sekundy, a lze ji akceptovat, ovladatelnost telefonu neztěžuje.
K USB ještě jednu drobnost. Telefon nejde přes USB dobíjet a velmi rychle jsem zjistil, proč tomu tak je. Nabíjecí zdroj dodává do telefonu napětí 5,9 V a nabíjecí proud je 350 mA, USB sice umí dodat 500 mA, ale při napětí 5 V, takže by na nabíjecích kontaktech bylo 15% podpětí. Inu, mohla tu být alespoň možnost provozu telefonu na napájení z USB bez dobíjení, vždyť baterie má nominální napětí 3,6 V. V konektoru na kabelu je sice určitě převodník z USB na sériový port nebo něco podobného, což vyžaduje také napájení, ale energetické nároky těchto zařízení bývají velmi malé. A k USB kabelu ještě jednu poznámku. Je sice poměrně silný a robustní, vypadá mechanicky velmi odolně, je ale dost dlouhý, 150 cm, takže jeho hmotnost je srovnatelná s hmotností telefonu a necháte-li ho volně prověšený ze stolu, může se stát, že stáhne telefon na zem. Rozhodně USB kabel mohl být poloviční délky, za to kabel k nabíječce mohl být delší. Oba kabely mají na konektoru na straně telefonu pojistku proti náhodnému vytažení, k odpojení je nutno stisknout tlačítko na konektoru. Jinak uvnitř telefonu je napsáno, že byl vyroben v Singapuru, na kabelech je uveden jako výrobce Čína, na baterii taktéž, je na ní popis ve čtyřech evropských jazycích a ve dvou jazycích, jejichž písmo připomíná rozsypanou rýži. Tedy typický dnešní výrobek. Baterie má kapacitu 860 mAh, při poslouchání hudby do sluchátek po dobu několika hodin, při telefonování asi půl hodiny, hodině na internetu a občasné písemné komunikaci a další manipulaci s telefonem není problém ji vyždímat za jediný den, při střídmém používání vydrží dva až tři dny. Signalizace nabití baterie by mohla být jemnější, signalizuje pouze čtyři stupně (nabito, dvě třetiny, třetina, vybito). Nabíjení z prázdna do plna trvá asi čtyři hodiny, pokud se u nabíjení s telefonem pracuje, prodlouží se doba nabíjení i na víc než pět hodin. Trochu zdlouhavé, ale pomalejší nabíjení je k baterii šetrnější a zvyšuje její životnost.
Prostřednictvím Bluetooth je možné se dostat i do vnitřní paměti telefonu, která má oficiálně 5,8 MB, po smazání zbytečných Java aplikací bylo pak volné místo 6 MB, do telefonu můžete takto přidávat zvuky, obrázky i videa. Systémové soubory jsou ve složkách patřičně zneviditelněny, aby nebylo jednoduché je smazat. Fotoaparát má rozlišení VGA, což není mnoho, barevná věrnost také není nic extra, kvalita fotografií je srovnatelná s SE T630. Telefon umí pořizovat i krátké ozvučené videoklipy, opět v relativně nízké kvalitě. Displej je velmi kvalitní, ostrý, s 18-ti bitovou barevnou hloubkou (čtvrt milionu barev), tedy o dva binární řády vyšší než většina telefonů této kategorie. Jas displeje lze regulovat v sedmi stupních, je dostatečně čitelný i za plného slunečního světla, podsvětlení klávesnice je funkční pouze za šera nebo tmy. Klávesy vyžadují pro stisk přiměřenou sílu, jsou příjemně tvarované a dá se na ně poměrně rychle zvyknout. Velkou výhodou telefonu je možnost uživatelského nastavení funkcí pro všechny čtyři směry křížového ovladače, pro obě funkční tlačítka i pro smart klávesu na boku, tedy celkem sedm funkcí telefonu lze získat na jeden stisk. Dále lze uživatelsky nastavit i pořadí funkcí v hlavním menu. Při zapnutí iTunes lze tuto aplikaci skrýt, funkce křížového ovladače se změní na ovládání iTunes, k funkcím telefonu se dá dostat pomocí tlačítka kontextového menu, za poslechu hudby lze psát i přijímat zprávy, přes Bluetooth se lze s počítačem připojit na internet, hudba se přeruší pouze při zahájení hovoru, což má zřejmou logiku. Telefon lze přepnout do takzvaného leteckého režimu, kdy nepřijímá hovory ani zprávy a pravděpodobně se ani vůbec nehlásí do sítě, protože v manuálu je uvedeno, že tato funkce se hodí i pro zdravotnická zařízení s citlivou elektronikou, kde je provoz mobilních telefonů zakázán. Pak telefon funguje pouze jako audiopřehrávač, případně fotoaparát nebo kamera.
Můj závěr z používání telefonu by se dal shrnout asi takto. Při dané pořizovací ceně je to velmi slušné zařízení, ve kterém kromě poměrně kvalitního telefonu získáte přehrávač iTunes v přenosném zařízení srovnatelném s přehrávačem iPod a pokud vám zbude na paměťové kartě místo, tak i USB Flash paměť. Synchronizace s Mac OS X je velmi dobrá, synchronizace iTunes v telefonu i počítači je v podstatě dokonalá. Rozhodně bych ho doporučil každému, kdo nechce sebou nosit mnoho krabiček a nabíječek k nim, ale rád by měl vše v jednom.
Vložit nový příspěvek
