První recenze Apple TV - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

22. března 2007, 09.00 | Wall Street Journal přinesl první recenzi Apple TV, jež navzdory pár zjištěným nedostatkům vyznívá velice příznivě.

Jak víte z mého prvního dnešního článku, Apple TV dorazila na trh. A už se objevila i její první recenze, na níž přímo odkazují anglické stránky Applu pro Apple TV. Nese tedy do určité míry punc oficiality, ovšem přináší ji Wall Street Journal, který na svou pověst dost dbá. Jistě, Apple by asi těžko odkazoval na recenzi typu „nekupujte ten šmejd“, přesto by si sotva mohl dovolit nějak výrazně vyznění recenze ovlivnit, kdyby se mu nelíbilo.

Recenzi sepsali Walter S. Mossberg a Katherine Boehretová, vyšla ve sloupku The Mossberg Solution (Mossbergovo řešení), v němž Walter Mossberg testuje různé technické novinky pro WSJ.

Lze-li věřit náznakům v tomto článku, Mossberg se přátelí s Jobsem, a tak není divu, že dostal Apple TV předem a hrál si s ní asi 10 dní. Obdržel drobnou krabičku za 299 USD, menší než běžný DVD přehrávač, přestože obsahuje procesor Intelu a 40GB disk a provozuje upravenou verzi systému Mac OS X. (Jde vlastně o první potvrzení, že ho Apple TV používá, ovšem předpokládalo se to již od začátku, ale i tak to vzbudilo jistý ohlas). A má pečlivě omezenou sadu funkcí, což Mossberg považuje spíše za přednost. Připomíná, že Apple TV není prvním přístrojem ve své kategorii, i jiné firmy vyrábějí set-top boxy, televizory či herní konzole, schopné propojit televizor s digitálním obsahem na počítači, avšak žádné z těchto zařízení pro tyto funkce nenašlo masové publikum, hlavně protože se složitě nastavují a obtížně používají. Apple zřejmě doufá, že tak jako v případě iPodu trumfne technicky vybavenější soupeře tím, že učiní složité úlohy opravdu jednoduchými.

Část tajemství Apple TV podle Mossberga spočívá právě v tom, že se nesnaží dělat všechno, a tak se nestane zbytečně složitou. Neumí přijímat signál ze satelitní či kabelové televize ani nahrávat pořady a nedokáže přehrávat DVD. Takže nadále budete potřebovat set-top box a DVD přehrávač a rekordér; Apple TV prostě pouze přenáší mediální obsah z počítače do televizoru, k němuž se připojí. (Zde Mossberg připomíná, že to musí být širokoúhlý model a navíc s novějšími typy vstupů, minimálně komponentovými.) Po připojení k televizoru se Apple TV chová podobně jako DVD přehrávač – vyžaduje vlastní vstup a televizor se musí nastavit na zobrazování z daného vstupu.

Apple TV rozhodně není pro technicky zdatné uživatele, kteří si připojí počítač přímo k televizoru, ani pro hráče, co by rádi vše soustředili na svou konzolu. Též není pro lidi, kteří se spokojí s přehráváním stažených filmů přímo na monitoru počítače. Mossberg za cílovou uživatelskou skupinu považuje ty, kdo chtějí nechat své domácí počítače stát tam, kde jsou, a přesto se těšit z přehrávání staženého mediálního obsahu na širokoúhlém televizoru.

Mossberg testoval Apple TV u sebe doma přes běžnou WiFi síť standardu 802.11g, kde ji připojil k plazmovému televizoru Pioneer a k šesti různým počítačům – třem strojům s Windows od HP a Dellu a ke třem Macům. Zkoušel jak notebooky, tak stolní počítače, Windows XP i Vistu, Macy jak s Intelem, tak s PowerPC G5.

Všechny tyto kombinace pracovaly dobře. Samotná instalace přístroje byla hračka, uživatelské rozhraní čisté a příjemné a kvalita zvuku a videa prý vycházela dobrá pro každého, kromě vybíravých audiofilů a videofilů. Při přehrávání zvuku a videa ze vzdáleného počítače se nikdy neprojevilo zadrhávání nebo prodlevy (přestože se používalo pomalejší “g” připojení). A to vyzkoušel filmy, fotografie, televizní pořady, videoklipy a hudbu. A všechno to fungovalo skvěle. Na rozdíl od svých soupeřů Apple TV umí (nijak překvapivě) přehrávat i chráněný obsah z iTunes Store, v USA nejoblíbenější služby legálního stahování. Avšak zase nedokáže přehrávat chráněnou hudbu ve formátech Microsoftu.

V testech se Apple TV používala příjemně. Instalace proběhla úžasně jednoduše, stačilo přístroj zapojit do proudu a připojit k televizoru jedním kabelem. (Ten však není v dodávce, budete si ho muset koupit sami.) Přístroj téměř okamžitě našel Mossbergovu WiFi síť a připojil se k ní. Pro spojení s každým z testovacích počítačů stačilo zapsat do iTunes na daném počítači pětimístný číselný kód, který Apple TV zobrazila na televizoru. To se musí udělat pouze jednou.

Můžete si vybrat jeden počítač, jenž se bude automaticky synchronizovat s Apple TV, a poté se veškerý mediální obsah, který přidáte na daný počítač, automaticky zreplikuje na vnitřní disk Apple TV. Funguje to jak s Macy, tak s Vistou, a bezchybně. Například se takto zkopírovalo 376 fotografií z Macbooku Boehretové, které pořídila na výletě v Paříži, a ty si potom mohli prohlížet na velké plazmové obrazovce.

Mossberg a Boehretová rovněž koupili na synchronizovaný notebook televizní pořady, filmy a hudební skladby z iTunes a i ty se též automaticky přenesly na Apple TV, odkud se daly přehrávat. Potíž ovšem může být s pomalejší bezdrátovou sítí, kde by přenos většího objemu dat mohl zabrat až hodiny (to byl asi jeden z důvodů, proč nasadit podporu 802.11n).

Vedle jednoho synchronizovaného počítače lze ještě určit dalších pět počítačů jako zdroje obsahu pro Apple TV. Z těch se však mediální obsah nereplikuje, jenom se proudově přehrává přes síťové připojení Apple TV, aniž by se ukládal na její pevný disk. Když to Mossberg vyzkoušel, nezjistil významný rozdíl v přehrávání hudby a videa na televizoru tímto způsobem oproti synchronizaci na vnitřní pevný disk Apple TV – přehrávání probíhalo bez přerušení jak z počítačů s Windows, tak z Maců. A potíže nečinily ani starší nebo pomalejší stroje, což na testující udělalo značný dojem.

Jedinou nevýhodou proudového přehrávání oproti synchronizaci je, že se nedá použít pro fotografie – ty lze zobrazit pouze ze synchronizovaného počítače. Apple však prý plánuje později přidat i proudové zobrazování fotografií.

Všechny tyto funkce se ovládají prostřednictvím iTunes na připojených počítačích, podobně jako se ovládá přes iTunes iPod. (Musíte mít iTunes 7.1, jež obsahují příslušné funkce.)

Na televizní obrazovce Apple TV předloží jednoduchý, přehledný seznam obsahu pro počítač, z něhož chcete přehrávat – menu Media se dělí do kategorií Movies (filmy), TV Shows (televizní pořady), Music (hudba), Podcasts (podcasty) a Photos (fotografie). Mezi různými počítači se dá přepínat pomocí menu Sources (zdroje).

Na Apple TV však našli Moosberg a Boehretová i určité slabiny. Miniaturní, jednoduché dálkové ovládání Apple Remote neumí regulovat hlasitost, takže musíte mít po ruce dálkové ovládání televizoru nebo audioreceiveru. A kapacita pevného disku ve výši 40 GB nemusí brzy stačit, avšak nejde ji nijak zvětšit. Apple TV sice má USB port, jenže ten se nedá použít pro připojení dodatečného externího disku.

Nejdůležitější omezení Apple TV však spočívá v tom, že neumí mnoho videa či zvuku přehrávat proudově přímo z Internetu – zatím. Mossberg totiž tvrdí, že přístroj má zabudovanou schopnost jít přímo na Internet, a přeskočit tak zprostředkující počítače; ale ta se prozatím používá pouze k získávání upoutávek filmů a náhledových klipů oblíbených skladeb, televizních pořadů a filmů prodávaných na iTunes Store. Takže zatím musíte nejprve obsah stáhnout z Internetu nebo z iTunes na počítač a teprve z něj si to Apple TV vybere.

Ve svém obvyklém tajnůstkářství Apple Mossbergovi odmítl prozradit, zda nebo kdy bude možnost přímého přístupu na Internet rozšířena. Přesto očekává, že možnost přímého proudového přehrávání nebo stahování obsahu z Internetu Apple časem přidá, přičemž stávajícím přístrojům by k tomu snad měla stačit aktualizace softwaru. (Jde však pouze o Mossbergův názor, těžko předvídat, jak se Apple skutečně zachová.)

Za nejnebezpečnějšího konkurenta Apple TV proto považují autoři recenze herní konzolu Xbox 360 od Microsoftu, jež také umí přehrávat obsah z počítačů s Windows na televizoru. A na rozdíl od Apple TV dokáže Xbox 360 již dnes přímo nakupovat a stahovat filmy a televizní pořady z Internetu. Na druhou stranu, srovnatelný model Xboxu stojí ještě o 50 procent víc, je mnohem větší a má disk poloviční kapacity.

Po desetidenním testování došli Mossberg a Boehretová k závěru, že Apple TV je skvěle navržený, snadno použitelný produkt, který by měl být velmi přitažlivý pro lidi se širokoúhlými televizory a spoustou hudby, videa a fotografií uloženými na počítačích. Má sice některá význačná omezení, ale přesto se jim opravdu líbil. Tvrdí, že to je klasický Apple: prosté a elegantní řešení.

V testech jim Apple TV fungovala skvěle, a tak ji Mossberg a Boehretová doporučují všem lidem prahnoucím po snadném způsobu, jak dostat na své velkoformátové televizory všechen mediální materiál, co mají uvězněný na počítačích. Apple TV podle nich představuje velmi dobře navržený produkt, který opravdu jednoduše spojuje počítač a televizor.

Autoři recenze mají podle všeho k Applu kladný vztah, avšak těžko lze předpokládat, že by své závěry záměrně zkreslovali (riskovat svou pověst by se sotva odvážili), takže bychom je měli považovat za objektivní zjištění. Nijak překvapivé není ani to, že Apple umožnil časnou recenzi právě Mossbergovi. Wall Street Journal se v USA těší výjimečnému postavení a čtou ho všichni vlivní lidé. Představoval tedy ideální médium, a příznivá recenze v něm určitě pomůže. Brzy se však jistě objeví další recenze, bude potom zajímavé je vzájemně porovnat.