Výkonnostní testy nových Maců Pro - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se narodil známý fotograf František Drtikol?

V dnešní soutěži hrajeme o:

Seriály

Více seriálů



Počítače

Výkonnostní testy nových Maců Pro

30. srpna 2010, 00.00 | Macworld provedl benchmarkové testy nového standardního čtyřjádrového a osmijádrového Macu Pro. Sice podávají vyšší výkony než jejich předchůdci, zejména ve 3D grafice, avšak v řadě úloh se jim plně vyrovnají čtyřjádrové iMacy, Macy Pro tak vynikají především svou rozšiřovatelností.

Uvedení modernizovaných Maců Pro oznámil Apple již koncem července s tím, že budou dostupné až v srpnu. Objednávky na ně bylo možné ve webovém obchodu Applu začít podávat od 9. srpna, avšak teprve minulý týden první stroje skutečně dorazily ke svým zákazníkům, tehdy se také počaly objevovat první podrobnější zprávy o těchto nových modelech nejvýkonnějších (a ovšem též nejdražších) stolních Maců současnosti.

Samozřejmě se začaly vynořovat též první výsledky výkonnostních testů, byly však potřeba testy umožňující objektivní srovnání s jinými Macy při praktickém nasazení. V tomto ohledu má dnes asi nejpropracovanější metodiku Macworld, ten přirozeně minulý týden také dostal nové Macy Pro a slíbil, že brzy zveřejní výsledky jejich testů.

To opravdu začal plnit, minulý pátek vydal zprávu o benchmarkových testech dvou základních standardních modelů, které však nebyly úplně bez problémů, takže zatím jde spíše o předběžné výsledky - podívejme se, co vlastně Macworld naměřil:

Stručná rekapitulace vlastností testovaných Maců Pro

Macworld své testy vždy začíná standardně nabízenými modely, testy zákaznických konfigurací přináší až později (pokud se na ně vůbec dostane).

V případě letošních Maců Pro existují dva základní standardní modely, čtyřjádrový a osmijádrový. Proti Macům Pro z loňského března nedošlo k žádným změnám v základní konstrukci, skříně zůstaly zcela stejné, nezměnily se ani možnosti rozšiřování (rozšiřující pozice, paměťové patice, diskové šachty a přípojná rozhraní), ke změnám došlo pouze u vnitřního vybavení, oproti svým loňským předchůdcům mají letošní modely výkonnější procesory, lepší grafické karty a větší disky. A rozšířila se také paleta nabízeného volitelného vybavení.

Nadále tak existují dva základní typy Maců Pro, totiž jednoprocesorový a dvouprocesorový, jež se liší počtem užitých procesorů Xeon a též počtem patic pro RAM moduly (mají totiž odlišné základní desky).

Čtyřjádrový standardní model je samozřejmě jednoprocesorový typ, který nyní Apple osazuje 2,8GHz čtyřjádrovým procesorem Intel Xeon „Nehalem“ (modelem Xeon W3530), 3 GB RAM, 1TB pevným diskem (7200otáčkovým SATA modelem) a grafickou kartou ATI Radeon HD 5770 s 1 GB vlastní RAM GDDR5. Tato konfigurace v USA stojí 2 499 USD.

Druhý základní model tvoří dvouprocesorový osmijádrový stroj osazený stejnou grafickou kartou a diskem, pohánějí ho však dva 2,4GHz čtyřjádrové procesory Xeon „Westmere“ (model Xeon E5620) doplněné 6 GB RAM. Tento stroj už ovšem přijde na 3 499 USD.

Tyto dva počítače se prodávají v kamenných obchodech Applu, ale jeho webový obchod nabízí ještě třetí konfiguraci, dvanáctijádrový model osazený dvěma šestijádrovými procesory „Westmere“ na 2,66 GHz (jinak se jeho vybavení nijak neliší od osmijádrového modelu, v případě procesoru se jedná pravděpodobně o Xeon X5650), za což si Apple žádá 4 999 USD.

Dvanáctijádrový Mac Pro Macworld ještě testuje, takže výsledky jsou zatím dostupné pouze pro ony dva základní modely, čtyřjádrový a osmijádrový.

Všechny užité procesory Xeon podporují technologie Hyper-Threading a Turbo Boost, což znamená, že každé fyzické procesorové jádro umí zpracovávat dvě programová vlákna současně a při provozování softwaru neoptimalizovaného pro vícevláknové zpracování je možné zvýšit taktovací frekvenci aktivního jádra.

Xeony „Nehalem“ a „Westmere“ se liší především užitou výrobní technologií, pro „Nehalemy“ se používá 45nm proces a mají 8 MB terciární (L3) cache paměti, zatímco Xeony „Westmere“ se vyrábějí 32nm procesem a nesou 12 MB cache paměti L3. Díky lepšímu výrobnímu procesu tyto procesory také spotřebovávají méně energie a neměly by se tolik zahřívat, což ovšem v hliníkové skříni Macu Pro tak jako tak není velký problém.

A pokud jde o taktovací frekvence, v režimu Turbo Boost může 2,8GHz Xeon „Nehalem“ jít až na 3,06 GHz, 2,4GHz Xeony „Westmere“ frekvenci zvednou nanejvýš na 2,66 GHz. Co se týče RAM, ta je typu EEC DDR3 a zde testované základní modely podporují paměť pracující na frekvenci 1 066 MHz, výše taktované volitelné procesory mohou pracovat s 1333MHz RAM (to platí i pro dvanáctijádrový model Macu Pro).

Macy užité ve srovnávacích testech

Jako vždy Macworld otestoval také několik dalších Maců, aby bylo možné výkony nových strojů porovnat, pochopitelně se srovnávalo s předchozími loňskými standardními modely Maců Pro, tedy s 2,66GHz čtyřjádrovým modelem a s 2,26Hz osmijádrovým strojem. Loňské Macy Pro používaly Xeony „Nehalem“ a měly stejné kapacity RAM, byly však vybaveny jen 640GB diskem a grafickou kartou GeForce GT 120 s 512 MB RAM GDDR3.

A konečně se ještě porovnávalo s letošním 27“ čtyřjádrovým iMacem vybaveným procesorem Core i5, aby se zjistilo, jak si vůči sobě tyto stroje stojí (jak ukázaly nedávné testy, loňským Macům Pro se v řadě úloh iMacy víc než vyrovnaly).

Kapacita RAM testovaných strojů se různila, čtyřjádrové Macy Pro nesly 3 GB, osmijádrové 6 GB a iMac měl 4 GB paměti. Nové Macy Pro a iMacy pracovaly pod Mac OS X 10.6.4, starší Macy Pro používaly Mac OS X 10.6.1.

Výsledky výkonnostních testů

Výkony výše popsaných Maců se jako vždy zjišťovaly sadou benchmarkových testů Speedmark 6, které zkoumají, jak dobře dokáže stroj zpracovávat různé úlohy pod Snow Leopardem.

Potíže se softwarem Paralells na nových Xeonech „Westmere„

Zde však Macworld narazil na menší potíže. Jeden z dílčích testů zkoumá též výkon aplikací Windows v sadě testů WorldBench 6, přičemž Windows se provozují pomocí virtualizačního programu Parallels Desktop 5 souběžně s Mac OS X.

Jenže Parallels Desktop měl potíže se stroji používajícími nové procesory „Westmere“, při spuštění v 64bitovém režimu (jak už jsme zmiňovali, ten letošní Macy Pro nastavují implicitně) se s nainstalovaným softwarem Parallels systém zhroutil. Spuštění ve 32bitovém režimu sice tyto Macy alespoň dovolilo spustit, ale Desktop 5 dál nefungoval. Nepomohlo ani úplné přeinstalování systému, Parallels Desktop 5 se prostě s procesory „Westmere“ nesnáší.

Jak Apple, tak Parallels o problému vědí a Parallels usilovně pracuje na řešení. Zjevně souvisí s novými procesory, protože na Macu Pro se čtyřjádrovým procesorem „Nehalem“ dotyčný software fungoval bez potíží a ničím jiným se postižené Macy nelišily.

Porovnání výkonů čtyřjádrového a osmijádrového modelu

Výše popsané potíže se softwarem Parallels způsobily, že pro osmijádrový letošní Mac Pro nebylo možné vypočítat celkové skóre testů Speedmark 6, v jeho případě tak lze porovnávat pouze výsledky dílčích testů.

Nejprve se podívejme, jak se projevil vliv počtu procesorových jader, tedy jak si vůči sobě vedly letošní čtyřjádrový a osmijádrový model. Výsledky dílčích testů jasně ukazují, že počty jader (a procesorů) ovlivnily ty aplikace, jež je dokáží využít. Zvlášť markantní to bylo v testu MathematicaMark, kde osmijádrový model dal výsledek vyšší o téměř 44 procent. A v testu Cinebench činil náskok osmijádrového Macu Pro 28 procent.

To ovšem platí pouze pro aplikace optimalizované pro vícevláknové zpracování. V řadě jiných úloh byla naopak mnohem důležitější taktovací frekvence (nezapomínejte, že standardní osmijádrové Macy Pro používají podstatně níže taktované procesory než čtyřjádrové modely). Čtyřjádrový 2,8GHz Mac Pro předčil svůj osmijádrový protějšek v testech Aperture, iTunes a Photoshopu. A dokonce i v testu Compressoru byl o 4 procenta lepší. (Compressor sice vícejádrové procesory podporuje, avšak osm fyzických jader na něj už je zřejmě příliš, a tak převážil vliv taktovací frekvence.)

Srovnání výkonů letošních a loňských standardních modelů Maců Pro

Jedním z hlavních důvodů testování bylo zjistit, nakolik se zlepšil výkon letošních standardních modelů Maců Pro proti těm z loňského roku.

Pokud jde o čtyřjádrové modely, celkové skóre toho letošního bylo vyšší o 13 procent (230 proti 203 bodům), rozdíly ve většině dílčích testů však činily pouze několik sekund, což nebylo zvlášť překvapivé zjištění, protože oba mají stejný procesor Xeon „Nehalem”, jen ten letošní je trochu výše taktovaný.

Citelněji se zrychlil import do programu iPhoto, kde letošní model byl lepší o 18 procent a export z iMovie stejný stroj zvládal dokonce o 30 procent rychleji. Naprosto největší nárůst výkonu se ovšem projevil ve 3D grafice, ale tomu se budeme věnovat podrobněji níže v samostatném oddílu.

Co se týče srovnání obou osmijádrových Maců Pro, u nich sice nešlo kvůli potížím se softwarem Parallels porovnat celková skóre, ale výsledky prakticky všech dílčích testů měl letošní stroj lepší. Nezapomínejte, že letošní osmijádrový Mac Pro používá Xeon “Westmere“, který má o 50 procent větší cache paměť L3 (vedle mírně zvýšené taktovací frekvence).

Porovnání s 27” iMacem

Hodně uživatelů pochopitelně zajímá srovnání Maců Pro se čtyřjádrovými iMacy, protože ty se jim svými výkony poprvé přiblížily a dokonce je v některých úlohách předčily. Letošní Macy Pro se proto testovaly také vůči čtyřjádrovému 27“ iMacu s 2,8GHz procesorem Core i5.

Letošní čtyřjádrový Mac Pro měl o 6 procent vyšší celkové skóre (230 proti 217 bodům), s největšími rozdíly v testu Photoshopu (o 10 procent ve prospěch Macu Pro) a v testech Cinebench a MathematicaMark (s rozdílem 17 procent v obou). Též testy iMovie a rozbalování ZIP archívu ve Finderu byly na Macu Pro rychlejší, iMac však byl o necelá 3 procenta lepší v testu Compressoru a v testu kódování iTunes zvítězil dokonce o 11 procent.

Srovnání iMacu s osmijádrovým Macem Pro sice nedává příliš velký smysl, protože jde o stroje se zcela odlišným určením, ale když už ho provedeme, tak je jasně vidět, že osmijádrový Mac Pro měl ohromný náskok v programech schopných více procesorů využít, tedy samozřejmě v testu Cinebench a především v testu MathematicaMark, naopak v testu Photoshopu byl iMac lepší (protože tam více záleží na taktovací frekvenci).

Celkově tak vychází, že vyjma úloh skutečně optimalizovaných pro mnohajádrové procesory podávají čtyřjádrové iMacy výkony téměř shodné s Macy Pro, a to i s jejich letošními modely.

Výkony grafiky

A nakonec se podíváme na výkony testovaných strojů na poli 3D grafiky, k tomu testy Speedmark 6 využívají hru Call of Duty 4. V tomhle testu dosáhly letošní Macy Pro největšího zlepšení, což je samozřejmě dáno nasazením nových grafických karet.

S kartou ATI Radeon HD 5770 dokázal čtyřjádrový Mac Pro zobrazovat 87,7 snímku/s, zatímco osmijádrový model se stejnou grafikou dal 87,1 snímku/s. Výkon ve hře tak jednoznačně určuje grafická karta, rozdíl mezi oběma letošními modely byl zanedbatelný.

Zato rozdíl proti loňským Macům Pro je ohromný, protože modely z roku 2009 vybavené grafickými kartami GeForce GT 120 zvládaly zobrazit pouze 49,3, respektive 50,4 snímku/s. Tyto výsledky jasně ukazují, proč byla výměna grafického hardwaru nezbytná, výkony GeForce GT 120 nebyly o mnoho lepší než to, co předvádí letošní Macy s integrovanou grafikou.

Srovnávací iMac ovšem dal dokonce 88,1 snímku/s, což ukazuje, že pro méně náročné 3D hry letošní 27” iMacy poskytují srovnatelné výkony. Problém zde spočívá v tom, že Macworld testuje v rozlišení 1 024 x 768, aby mohl srovnatelně prověřovat i starší Macy s velmi slabým grafickým hardwarem, ovšem moderní grafický hardware už tento test nedokáže plně vytížit.

Radeon HD 5770 tak očividně představuje velký pokrok, co se týče výkonu 3D grafiky Maců Pro proti minulosti, ale je třeba mít na paměti, že to je karta vyšší střední třídy. Volitelně lze však nasadit Radeon HD 5870, a jak ukazují první testy, ten poskytuje opravdu špičkové výkony i v náročných hrách, za příplatek 200 USD se tak jedná o výhodnou investici.

Zhodnocení výsledků

Sice to byly předběžné testy, Macworld bude muset vyřešit problém se softwarem Parallels a nemá ještě výsledky dvanáctijádrového Macu Pro, ale určité závěry už přece jen lze udělat.

Nové standardní modely Maců Pro jsou sice o něco výkonnější než jejich loňští předchůdci, avšak nárůst není nijak závratný, vlastně jedinou oblastí, v níž došlo ke skutečně významnému zlepšení, je 3D grafika, kde se příznivě projevilo nahrazení původních grafických karet hardwarem lépe odpovídajícím cenové kategorii těchto počítačů. Ovšem ani standardně dodávaný Radeon HD 5770 není právě špička a první testy jasně ukazují, že kdo bude chtít skutečně vysoký výkon grafiky, pořídí mnohem lépe s volitelným Radeonem HD 5870.

Pro Macy Pro také stále platí, že u nich opravdu hodně záleží na tom, jaké úlohy budou zpracovávat. Pro většinu běžných programů poskytuje lepší výsledky jednoprocesorový model, standardní dvouprocesorový Mac Pro je výrazně výkonnější pouze v úlohách skutečně optimalizovaných pro vícevláknové zpracování, jinak se nepříznivě projevuje jeho poměrně nízká taktovací frekvence.

Jistě, volitelně lze do tohoto stroje osadit výkonnější procesory, jenže za částku odpovídající ceně dobře vybaveného 27“ iMacu. A totéž bude zřejmě platit i pro dvanáctijádrový stroj, což však teprve musí potvrdit výsledky jeho testů.

A když už zmiňujeme iMac, srovnávací testy ukazují, že pro běžnější úlohy podávají letošní čtyřjádrové 27“ iMacy výkony vcelku srovnatelné s letošními Macy Pro. Rozhodování mezi nimi tak bude záležet na tom, k čemu má takový počítač sloužit.

Pro běžnou práci vychází výhodněji iMac, ovšem ten, kdo potřebuje větší rozšiřovatelnost, případně mu vadí integrovaný monitor (například jeho lesklá obrazovka), dnes nemá jinou možnost než Mac Pro, za větší možnosti rozšiřování je tak nutné si citelně připlatit.

Opět se jasně ukazuje, že v současné nabídce počítačů Applu citelně chybí stroj na výkonnostní a cenové úrovni 27“ čtyřjádrového iMacu, avšak bez monitoru a se základními možnostmi rozšiřování (zejména s možností následné výměny grafické karty), zatím se však nezdá, že by Apple v dohledné době něco takového plánoval.

Zajímavé by samozřejmě bylo i to, kdyby Macworld otestoval některé volitelné konfigurace nových Maců Pro, zejména ty s SSD disky, podobně jako to udělal s iMacy. Ty by nepochybně výkony dále posílily, avšak za hodně vysokou cenu, dá se předpokládat, že se takovéto stroje uplatní především v profesionálních aplikacích, kde se předpokládá návratnost vložené investice.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Informace  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Počítače  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

Dobre shrnuti

Autor: Danny S Muž

Založeno: 03.09.2010, 06:50
Odpovědí: 0

Dobre shrnuti, diky. Tak to vidim ze pujdu do osmijadroveho Macu Pro z lonska z Ebaye, Cena o tisic dolaru nizsi skoro stejny vykon s moznosti rozsireni,
Bohuzel potrebuju express card nebo PCI slot pro specificky hardware, jinak bych sel do iMaca i5/i7

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: