Interface III: Aplikace - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Odkud pochází fotografka Anne Erhard?

V dnešní soutěži hrajeme o:

Seriály

Více seriálů



Polemiky

Interface III: Aplikace

macos_prax_1k

26. září 2003, 00.00 | V minulých dvou dílech jsme se podívali zejména na některé nedostatky systémového prostředí, dnes je řada na aplikacích. Otázkou dne je: Je možné dohonit želvu?

V minulých dvou dílech jsme se podívali zejména na některé nedostatky systémového prostředí, dnes je řada na aplikacích. Otázkou dne je: je možné dohonit želvu?

Ani dnes nebude řeč o stabilitě jednotlivých aplikací nebo systému. Mac OS X je podle mých zkušeností (a zkušeností mnoha dalších lidí) velice stabilní a to, že se ve větru občas ohne nějaká aplikace, je normální na všech moderních systémech a na Xku to není o nic častější jev než jinde. Důležitější je, že se systémem jen tak něco nepohne (pád systému většina lidí nevidí snad za celý rok). Jisté nedotaženosti se vždy najít dají - je jich plné iMovie, které má skutečně s mnoha úkony potíže, ale i přesto je to dobrá entry-level střižna.

Možná by bylo vhodné ještě zmínit, že tato série vznikla "díky" iMovie 3, které má pár zajímavých "krp", na které jsem narazil, když jsem s kolegou psal srovnání iMovie 3 a Windows Movie Makeru 2 pro přílohu časopisu Stereo&Video (DIGI Video 10/03). O iMovie za chvíli, nyní vzhůru na zavírání aplikací od Apple!

Ještě jednou ta červená...
Když jsem v prvním díle rozebíral (dys)funkce semaforku, záměrně jsem vynechal víceznačnost jeho funkce v aplikacích od Apple. Samozřejmostí je, že po zavření posledního okna se aplikace jako TextEdit a Preview nevypnou (jsou koncipovány jako, řekněme, "vícedokumentové"). Mnozí už zřejmě tuší, na co narážím: krom zmíněných se nevypnou ani: iTunes, iCal, Mail, iChat, Seznam adres, Připojení k internetu a Předvolby. Vypne se iMovie, iPhoto, iSync, QuickTime a Kalkulačka, tedy drtivá menšina. Všechny aplikace mají podobnou povahu (snad možná jen QT vybočuje) - jsou v zásadě jednookenní. Můžete si oken otevřít více, ale prakticky vždy je otevřeno jen jedno okno a pokud okno sklidíte, stejně žádné jiné než to stejné neotevřete (příkazem nebo kliknutím na zástupce v Docku). Když to řeknu ještě jinak, tyto aplikace nejsou koncipovány na práci ve více oknech. Proč se aplikace tedy neukončí? Jistě pro to v diskusi najdete nejméně milion dobrých důvodů, ale proč iTunes zůstávají, zatímco to iMovie a iPhoto dávno vzdalo? V programech, kde není k dispozici funkce Close (Zavřít) má tlačítko funkcí Quit (Ukončit), pokud je však Close k mání, aplikace se neukončí. Mimochodem například mail nemá Close v menu Soubor, ale v menu Okno, ale to je jen pověstný bonbonek. Je otázka, jestli je nesklizená aplikace v dnešní době problém, ale vzhledem k tomu, že Apple stále dodává počítače s 256 MB RAM, tak bych pamětí raději moc neplýtval. Nejspíš se se mnou řada z vás shodne, že podobné chování je velmi inovativní (a nepochybně mnozí namítnou, že je to zcela jednotné a v pořádku). :o)

Jak je to s tou želvou?
Designéři v Apple nemají jen umělecké nebo technické vzdělání, ale mnozí z nich zřejmě docházeli i na kurzy filozofie a vzali si je opravdu k srdci. Když Zenón Elejský formuloval své důkazy o neexistenci pohybu, jistě netušil, že se jeho teze jednou stane základem pro ovládací prvek, který mění rychlost záznamu v iMovie. Zkrátka zajíc (stejně tak Achilles, já, vy a kdokoli jiný) želvu nepředběhne, a proto je iMovie zřejmě jediná aplikace euroamerické kultury, která zrychluje zprava doleva. iMovie se tohoto zajímavého nesmyslu drží jako konzervativec statutu quo, a tak se mohu již jen pousmát nad nastaveními efektů (viz obrázek). iMovie by bylo téma na několik samostatných článků (obsahuje dlouhou řadu "industry first":). Želvičku berte jako vtípek pro odlehčení vypjaté atmosféry.

Click-through
Po filozofické vložce tu máme prozaičtější téma - jedná se o koncept proklikávání neboli klikání skrz. Tento koncept byl přejat z Windows (zřejmě to nebude vynález MS, ale z Windows je notoricky znám), bohužel nebyl přejat jednotně, nýbrž živelně, a každý si jej použil jak chtěl (včetně četných vývojářů v Apple). Jedná se o to, že řada ovládacích prvků je aktivní, i když je aplikace na pozadí. Téměř harmonicky tak funguje semaforek, ale... To by nebyl Apple, aby tu nebylo nějaké to ale:) Vtip je v tom, že všechny okna můžete zavřít, i když jsou na pozadí, při některých pokusech však aplikace vyskočí do popředí a někdy nikoliv (hříšníky jsou "jen" Safari a iCal (snad nic dalšího), ale už myšlenka, že je taková nejednota možná, je téměř skandální).

Ta správná legrace ale nastává až u dalších ovládacích prvků. Většina aplikací používá proklikávání i na ovládací prvky, což sice vesměs nepůsobí potíže, ale není to příliš koncepční, protože uživatel musí často přemýšlet (přinejmenším podvědomě), kam kliknout, aby neaktivoval nějaký ovládací prvek. Příkladem 100% účelného využití této funkce jsou iTunes, které v maximalizované verzi click-through vůbec nepodporují, zato miniplayer tuto funkci plně využívá, což je příjemné, protože u něj se již není jak splést - vždy jej chcete buď zvětšit, což jej dokonce převede do popředí, nebo zmáčknout například play, kvůli čemuž aplikace nemusí skočit dopředu. Na "velkou" verzi přehrávače můžete klikat beze strachu, že něco aktivujete, a malý přehrávač je vždy dostupný. Kliknutí na červenou v pozadí sice vyvolá dialog s výzvou k uložení změn, ale nepřevede aplikaci do popředí, což by nepochybně měl - ukládat soubor na pozadí se sice může hodit, většinou je ale situace zcela opačná. Tohoto problému si vědomě při práci všimne asi skutečně jen puntičkář, ale podvědomě to nejednoho uživatele mate, protože není možné si vytvořit "univerzální klikací návyk".


Ovládací prvky, aneb najdi tri rozdíly...

Například iMovie a iPhoto umožňují měnit i polohu posuvníků v pozadí (zvětšování/zmenšování...), což ovšem není operace, kterou většinou chcete provést, když převádíte okno do popředí. Největším fórkem je, že proklikávat na ovládací prvky Finderu můžete bez výsledku do aleluja, ale důležitá hlášení o uložení/neuložení změn v souboru, můžete klidně potvrdit ať je aplikace sebehlouběji. Je otázka, jestli bych spíše nepotřeboval dosáhnout jedním kliknutím na aplikace, i když je okno Finderu v pozadí, než rozhodnout o neuložení souboru, který je v pozadí. Zkrátka Click-through je velice zajímavá a občas účelná funkce, ale chtělo by to se nad ní hlouběji zamyslet (tak jak to udělal team iTunes), než ji slepě implementovat na všechno (a naopak by bylo třeba začlenit ji do Finderu). Buď jak buď, nejedná se o zásadní chyby, nýbrž o další nedotaženost.


...nebo radeji tri spolecné znaky?

Dala by se najít celá řada drobností, které při práci překáží nebo jsou přinejmenším nelogické. iApps bohužel přinášejí nové uživatelské prostředí, což na Macovi nikdy nebylo zvykem (okénka byla stejná a stejně se i chovala). Dnes si řada lidí ráda chytne jablíčko (na pomalejších jablkách), aby vůbec mohla rozumně roztáhnout texturové okno iTunes. Tato vychytávka bohužel v jiných aplikacích chybí a nejde nikde nastavit, aby se defaultně roztahoval jenom obrys okna. Ono je sice skvělé, že můžeme okno roztahovat a zároveň ho (v probliknutích) vidět, ale kupovat si kvůli plynulosti této funkce G5ku s nejnovějším Radeonem, když to 1 GHz z GeForce 4 nezvládne? Zkrátka přestože jablíčko prospívá, zahnízdilo se v něm pár červíků, které ukusují z dokonalosti.

Do třetice všeho dobrého
Tento díl je zřejmě nejméně na nějakou dobu posledním z tohoto cyklu. Nepostihl jsem vše, co jsem původně plánoval a v podobných článcích bych mohl pokračovat. Nevylučuji, že po uvedení Panthera (nebo nějaké nové iApp) na seriál nenavážu (neberte to jako výhružku;).

Před příchodem OS X uživatelé volali v zásadě po dvou věcech - po lepší stabilitě a po lepším výkonu. Dostalo se jim lepší stability, horšího výkonu a změněného prostředí. Třeba nás Apple příští rok opět jednou překvapí.

Seriál se nesetkal s příliš pozitivními ohlasy (přestože byly oba předešlé díly hodnoceny nadprůměrně). Je pěkné, že vás provokoval k diskusi, která však nebyla vždy tak plodná, jak jsem si přál a občas se jednalo spíše o osobní výpady (což na druhou stranu bohužel není nijak neobvyklé). Až budete kritizovat tento díl, pohybujte se, prosím, ryze ve věcné rovině - argumentujte! Pokud nesouhlasíte s mým pohledem, tak napište v čem přesně, nikoliv že jsem ignorant, který nic nepochopil a který vlastně neví vůbec nic, takže nemá ani smysl argumentovat. Takto se dialog zkrátka nevede.

Na návrh mnohých z vás udělám, co bude v mých silách, abych připomínky doručil do Apple. Nejsem ale první člověk na světě, který si jich všiml a Apple o nich zaručeně ví. Na otázku, proč je neřeší, si již odpovězte sami, ale věci nejsou tak beznadějné, jak se někdy zdají být!

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Informace  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Polemiky  

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: