Zpráva o stavu Apple-unie - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Seriály

Více seriálů



Zprávy o Applu

Zpráva o stavu Apple-unie

10. září 2003, 00.00 | Velmi zajímavým pohledem "pod pokličku" bylo vystoupení finančního ředitele Apple, Freda Andersona, na technologické konferenci konané minulý týden. Zhodnotil zde současnou situaci a především výhledy, které Apple předpokládá, objevilo se zde také mnoho zajímavých, dříve nepublikovaných informací. Víte, kolik se investuje do vývoje Mac OS X a kolik do hardware?

Minulý týden ve středu měl Fred Anderson, finanční ředitel Apple (CFO), prezentaci na Technology Conference 2003. Jelikož návštěvníky byly především analytici, jednalo se převážně o "suchá fakta", kterou však nejsou nezajímavá ani pro široké publikum, některé z informací zde uvedených se dozvídáme asi poprvé. Pokud máte zájem, můžete si obě části přednášky poslechnout ze záznamu (bohužel jen WMA a RealAudio), případně si prohlédnout prezentaci (PDF, 16 MB), která přednášku s velkou pravděpodobností doprovázela.

Základním poselstvím přednášky byly zlepšující se výsledky Apple, především jako výsledek dlouhodobé strategie zaměřené na růst. Apple tedy se nesnaží dělat kroky, které by přinesly krátkodobý okamžitý zisk, do budoucna nejistý, ale snaží se postup, který povede k dlouhodobému zúročení těchto kroků. Apple tuto pokračující inovaci pokud možno bez ohledu na vývoj trhu umožňuje i velmi silné finanční zázemí - firma drží "cash" 4,5 miliardy USD.

Výzkum a vývoj

Co určitě bude zajímat každého uživatele, je silné zaměření Apple na výzkum a vývoj (R&D). Apple postupně zvyšuje investice do této oblasti a v letošním roce to je již takřka 500 mil. dolarů, což je nárůst o 42% oproti roku 1999. Pro R&D pracuje v rámci Apple zhruba 2 500 pracovníků (Apple má celkem kolem 12 500 zaměstnanců), přičemž díky prasknutí internetové a technologické "bubliny" Apple mohl zaměstnat řadu špičkových odborníků z těchto zkrachovaných firem (firmám obvykle nechyběly produkty, ale cesta, jak na těchto produktech vydělat...).

Z celkových výdajů na výzkum a vývoj jde 49% na hardware, 29% na vývoj operačního systému a 22% na vývoj aplikací. Podle Freda Andersona neměl Apple před pěti lety žádné vývojáře zaměřené na aplikace, nyní to je skupina zhruba 600 vývojářů, kteří se zabývají jak profesionálními, tak spotřebitelskými aplikacemi. Apple považuje aplikace, jako je například iLife, za jednu z klíčových strategií pro získání zákazníků.

Jednou z nejnovějších aplikací je Safari, uvedené teprve v lednu tohoto roku. Tento prohlížeč, který si rychle získal dominanci na systému Mac OS X, byl z internetových stránek nahrán ve zhruba pěti milionech kopií (včetně betaverzí). Safari je nyní již dodávané jako standardní výchozí prohlížeč pro nové počítače - počínaje Power Macy G5 a v pondělí uvedenými iMacy. Safari samozřejmě bude zahrnuté i v Mac OS X 10.3 Panther.

Apple v současné době předpokládá, že počet aktivních uživatelů Mac OS X je kolem 7 milionů uživatelů. Co je zajímavé, Fred Anderson uvedl, že Apple od uvedení prvního Maca v roce 1984 prodal 46 milionů Macintoshů, přičemž se předpokládá, že v současné době se používá zhruba 23 milionů Maců. Pro ilustraci - v letech 2000-2002 se prodalo necelých 11 milionů Maců.

Maloobchod a spotřebitelé

I nadále se pokračuje v rozvoji prodejní sítě Apple Stores, nyní je otevřeno již 63 obchodů, přičemž do dne díkuvzdání (27. listopadu), kdy začíná "předvánoční nákupní horečka" v USA, jich má být již 70. Apple hodlá i nadále pokračovat v rozvoji sítě, ovšem nehodlá konkurovat počtem například firmě Gateway, která má zhruba 170 svých obchodů.

Kromě vlastních obchodů také Apple "kontroluje" řadu prodejních míst mimo svou dealerskou síť - nasazuje do prodejen vyškolené a Applem placené zaměstnance, kteří dokáží správné prodat počítače Apple. Takovýchto obchodů je po světě celkem 300, 170 v USA, 40 v Evropě a 90 v Japonsku. Takto "obsazená" místa vykazují výrazný nárůst prodejů a také odstraňují největší problém, neznalost personálu, jak "prodat" Maca zákazníkovi.

Apple v současné době silně tlačí na nárůst ve spotřebitelské oblasti - zde se podle pana Andersona podařilo zvýšit tržní podíl z 1,5% v prvním čtvrtletí roku 2001 na 3,5% ve stejném období tohoto roku. Jedním z produktů, který Apple silně propaguje vůči spotřebitelům jsou iPody - za čtvrtletí duben-červen se jich prodalo 304 tisíc, přičemž vytvořily příjem 111 mil. dolarů, což je zhruba 8% celkových příjmů v tomto období. Přestože se začíná objevovat přímá konkurence k systému iTunes Music Store, Windows verze je stále ohlašovaná velmi neurčitě "do konce roku" - což může znamenat cokoliv, Panther také byl přislíbený "do konce roku" a v prodeji se pravděpodobně octne na počátku října.

Školství, firmy, vláda

Jedním z klíčových odvětví Apple vždy bylo školství - kromě toho, že se jedná o velmi lukrativní trh, jde i o značnou investici do budoucnosti. Apple podle Freda Andersona zaznamenal růst z 15% v druhém čtvrtletí minulého roku na 16% v druhém čtvrtletí tohoto roku - samozřejmě, oproti letům, kdy školství naprosto bezkonkurenčně dominovaly počítače Apple to jsou celkem hubené výsledky, znamená to však alespoň odvrácení pádu (tedy, doufejme). Za nárůst mohou přenosné počítače - v této oblasti nyní má Apple zhruba 30% školského trhu, oproti 24% loni.

Podle Apple bude oblast stolních počítačů ve školství stagnovat, ovšem velmi dynamicky roste trh s přenosnými počítači, který Apple už několik let "pokrývá" svými počítači iBook. Apple se podle všeho daří získávat mnoho škol a celých okresů. K tomuto úspěchu přispívají také výsledky testů, které se u studentů, vybavených vlastním počítačem, zlepšují. Pouze pro úplnost, pro nás, odchované českým "indošem" - školy žákům kupují defacto jejich osobní notebooky, které mohou používat ve škole i doma - obvykle žákům 7. a 8. tříd na základních školách, ovšem počítá se s nasazením zhruba od čtvrtých tříd.

Velmi důležitým segmentem trhu je pro Apple stále oblast kreativní - ať již klasický pre-press, nebo práce s audiem či videem. Podíl Apple se na tradičním "grafickém" trhu podle výzkumu TrendWatch Graphic Arts z jara 2002 pohybuje zhruba mezi 60 a 80% - Macy používá 59% vydavatelů časopisů a až 83% grafických kreativců. Velká část z těchto firem prý v příštích 12 měsících hodlá investovat do nových počítačů a ve výrazné většině se má jednat opět o Macy. Apple v této své tradiční oblasti vidí silný potenciál růstu, doufejme, že nové hardwarové a softwarové produkty opravdu zaujmou.

Věřme, že se nové Power Macy G5 opravdu na prodejních výsledcích projeví - prodeje stolních počítačů poměrně rychle spadly z hodnot kolem 300 000 za čtvrtletí na 133 000 za poslední čtvrtletí. Apple přiznal, že jedním z důvodů propadů prodejů je také zaostávání ve výkonu za běžnými PC (samozřejmě, kromě slabých výkonů ekonomiky v posledních několika letech a dlouhá absence klíčového Quarku pro OS X) Zatím se Apple podařilo vyexpedovat 25 000 Power Maců G5 (k 3. září), doufejme, že se dodávky co nejdříve rozeběhnou plynule.

K přechodu na nové stroje a Mac OS X by měla přispět také ucelenější nabídka software - Quark již konečně dodává svůj QuarkXPress 6 pro Mac OS X.

Podle Freda Anderson se Apple také chce zaměřit na oblast malých firem (do 25 zaměstnanců), pro které je prý Mac ideální díky své snadné obsluze, nízkým nákladům na správu a údržbu či nabídce řady programů. Důležitým prvkem má být také "odolnost" proti virům - z desetitisíců virů není ani jeden pro Mac OS X (jediný problém mohou být makroviry v Office dokumentech, ovšem ty mají svůj boom již dávno za sebou).

Mac OS X by se měl díky svým Unixovým základům také lépe prosazovat ve státní správě (samozřejmě, v USA) - Mac OS X je nyní na seznamu oficiálně podporovaných "vládních" systémů a prodej státní správě v posledních dvou čtvrtletích rostl vždy o 50%.

Jak je vidět, Apple je, co se budoucnosti týká, optimistický. Nezbývá než doufat, že se trendy a předpoklady Apple budou naplňovat co nejrychleji, a to nejen v oblastech jako je USA, ale také na našem lokálním trhu, který je postižen ještě dalšími, specifickými problémy.

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Informace  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Zprávy o Applu  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

chybka

Autor: Tomáš R. Muž

Založeno: 10.09.2003, 08:59
Odpovědí: 0

Díky za zajímavý článek, snad jen v části "Výzkum a vývoj" bych psal spíše "...firmám obvykle nechyběl_y_ produkty..."

Alternati
vám a Applu zdar!

Tom

Odpovědět na příspěvek

RE: chybka

Autor: Petr Blau Muž

Založeno: 10.09.2003, 09:45

Tak takovehle jazykovedce mam opravdu nejradeji. Technicka informace a prinos zadny, jenom buzerace kvuli Y + jakesi blahoskolne konstatovani. Osobne pisi zasadne bez hacku a carek a proklinam Komenskeho ze neco podobneho zavedl. Cestina mohla byt normalni jazyk a kolik mohlo odpadnout problemu s lokalizacemi.
Takze priste si svoje "korektury" nechejte pro nejaky jazykovedny server. Vsem technikum dobre vule preji co nejmene jazykovedneho spamu.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: chybka

Autor: Lukas Kalista Muž

Založeno: 10.09.2003, 10:33

Cestina je, narozdil napr. od anglictiny, nadherny jazyk. A pokud se vam nelibi, tak ho radeji nepouzivejte. Poad lepsi, nez ho prznit...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: chybka

Autor: kmotr Muž

Založeno: 10.09.2003, 14:23

TOTAL OFFTOPIC - NO ANDERSONS HERE
Cestina je mozna krasny jazyk, i kdyz je to imho vec vkusu, ale neskutecne blby. Jednu dobu se cestinou zabyval i predni lingvista Noam Chomsky a AV ustavu pro narodni lingvistiku, nebo tak nejak, doporucil vyradit z pravidel alespon prave shodu predmetu s prisudkem.
Ukazuje se se totiz, ze cestina je zaostala, nekolik mnoho desitek (stovek) let se nemohla rozvijet - nejdrive v podruci nemcu a potom za komunistu, Za komunistu pry dokonce existoval vybor (v moskve), ktery gramatiku upravoval prave tak, aby lidi dostatecne buzerovala a nemeli cas na "jine" myslenky. Par tech pravidel se asi ujalo.
Stav cestiny se nejlepe odrazi v dnesni dobe, kdy pro nektere slova a obraty nachazime jen tezko ekvivalent, pak se to hemzi anglicizmy a techizmy, nebo napr. ze v anglictine vyadrite uplne jiny smysl vety prostym prohozenim poradku nebo zmenou durazu, v cestine vymyslite novou vetu. O problemech jazykove slozitosti nemluve.
Nevim. Respektuji Vasi naklonnost k cestine, ale zase nemuzu souhlasit s tvrzenim, ze anglictina je slozita. Anglictina je IMHO nejlepsi jazyk co mame a to je i dano jeho obrovskou mirou evoluce, kterou prodelal diky rozsireni mezi rozmanite kultury po cele planete. Neni tezke se ho naucit a rychle absorbuje zmeny. Kdyz se spolu bavi dva odbornici, polovinu sdeleni tvori anglicizmy.
A co se tyce vkusu, anglicky vers mi zni zdaleka nejlepe. Ale dodrzovani pravidel podporu, strasne mne dopali, kdyz nejaké cajzl pobóchané z práglu negóme I/Y.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: vtreup Muž

Založeno: 10.09.2003, 14:39

no jasne, naprosto souhlasim!
Proc bych mel rikat karbanatek s houskou a kecupem kdyz muzu jednoduse rict hamburger

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: Lukas Kalista Muž

Založeno: 10.09.2003, 14:41

To, ze se jazyk nerozviji vubec nic neznamena. Podivejte se treba na Islandstinu. Tam si i deti klidne ctou sagy mnoho set let stare. A je to jazyk velice zivy. Napriklad se vyucuje na mnohem vice vysokych skolach po svete, nez cestina, prestoze je islandanu jen par set tisic...
Anglictina je velice hloupy jazyk. Slozita je v tom, ze se vetsina veci musi ucit nazpamet. Cestina ma sice slozita pravidla, ale z nich absolutni vetsinu odvodite. A to vubec nemluvim o psanem jazyku. U Anglictiny to jde dokonce tak daleko, ze i domorodci neumeji psat zakladni slovicka. Navic ma velmi slabe vyjadrovaci schopnosti. Zkuste rici, ze tamhle na vetvi sedi cerny ptak. Nebo mi prelozte, ze si malicke kotatko hralo s cervenouckym klubickem... ;-)
Bohuzel se Anglictina stala jakymsi standardem. Skoda, ze to nebyla treba Spanelstina...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: claire Muž

Založeno: 10.09.2003, 17:16

Ano, je fakt ze i treba 10 stoleti 'stary 'islandsky' text je pro cloveka zvladajiciho moderni islandstinu celkem zrozumitelny - ackoli se zmenila fonetika atp. A ta rozsirenost jde mj. i na vrub prave sagam atp, kdyz Edda se povazuje spolu s Eposem o Gilgamesovi a Homerovymi Eposy za nejcennejsi literarni pamatku v dejinach lidstva.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: kmotr Muž

Založeno: 10.09.2003, 18:10

Ano, islandstina. Puvodne jsem ji nechtel vubec zminovat, ale tak se o ni pobavme. Islandstina je soucasti nadherne kultury ale jako jazyk v modernim svete naprosto neobstala. Je pravda, ze mistni na ni lpi, a ja se nedivim, protoze nic jineho nez legendy tam nemaji. Exituje specialni rada pri statni administrative, ktera opisem do stare/soucasne islandstiny preklada nove pojmy - ty pak vypadaji jako indianska mluva. Neni proto divu, ze kazdy islandan umi dobre anglicky (od mala), aby dokazal v dnesnim svete zit.
Ja osobne s anglictinou problem nemam, nejak proste mi to jde, ale hlavne jsem mel na mysli, ze napr. analyza ceskeho korpusu je kvadraticky slozita, zatimco anglickeho linearne. Naprosto ale nesouhlasim s tim, ze ma slabe vyadrovaci schopnosti - jedna veta muze mit vice vyznamu rozlisenych kontexem, anebo malou zmenou, napr. zminovany slovosled.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: Lukas Kalista Muž

Založeno: 10.09.2003, 21:01

Samozrejme, ze kazdy islandan umi anglicky. Stejne jako kazdy skandinavec. Stejne jako prakticky kazdy obcan pobaltskych statu umi rusky... Ale to prece neznamena, ze Norstina, Svedstina, Finstina, Estonstina atd. jsou mrtve jazyky.
S tim Islandem je to vubec zajimave - prakticky neprijimaji zadna cizi slova, maji sve pojmenovani i pro takove veci, jako je AIDS... A kdyz se lide chteji stat obcanem Islandu, musi si kompletne zmenit jmeno na isladske... :-) Samozrejme, ze to, ze se uci na skolach neznamena, ze se jedna o zivy jazyk. Ale jde o to, ze si sveho jazyka ceni (na rozdil od velke casti naseho naroda) a snazi se ho propagovat.
Co se tyka analyzy jazyka, tak to nebude problem cestiny, ale VSECH slovanskych jazyku. A nejspis nejen jich. Kvuli tomu, ze se nehodeji tyto jazyky do kramu pocitacum, tak jsou spatne? Me treba anglictina nejde. ale kvuli tomu na ni nenadavam. Je hrozne nelogicka, same vyjimky. Strasne nerad treba posloucham Nemcinu, nelibi se mi, ale v tomhle je zlata.
Chranme si svuj jazyk, dokud to jde. Vzdyt by bylo smutne, kdyby vsude bylo vsechno stejne. Vsude stejne jidlo, jazyk, vsechno stejne... :-((

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: claire Muž

Založeno: 10.09.2003, 23:01

Presne tak. Ono je uplne jedno, zda-li je jazyk zivy ci mrtvy - tim spise pokud je to materstina. Rodny jazyk je totiz tim nejcennejsim dedictvim. Muze nam byt uplne jedno, jak kdo klasifikuje cestinu a s cim ji srovnava. Neni to svetovy jazyk, nikoho to nemusi palit - je krasna, je bohata, je nase :)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: Jakub Formanek Muž

Založeno: 10.09.2003, 23:26

...mozna vas to prekvapi, ale na Islandu delaji dobre lokalizace Mac OS X :))))

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: kmotr Muž

Založeno: 11.09.2003, 14:11

OK, s posledni vetou musim souhlasit i ja, ktery se tady prezentoval jako odpurce cestiny a fanaticky propagator anglictiny.
Pritom jsem jenom chtel nazanacit, ze cestina je sice supr, ale ze jsem strasne rad, ze existuje neco jako celosvetova anglictina, ktera mi umoznuje komunikovat s lidmi z uplne jinych zemi a kultur nebo treba taky usnadnuje technickou komunikaci. Dneska si radeji technicke veci radeji ctu v anglictine, driv tomu tak nebylo.
Ta poznamka s tou globalizaci je dalsi zajimave off-topic tema. Nechci ho rozvadet, ale zaujalo mne prave z pohledu tech jazyku: chceme zachovat mistni hodnoty a kulturu, ale zaroven chceme byt soucasti vsehosveta. Je pouzivani celosvetoveho jazyka a materstiny tim spravnym kompromisem? Myslim, ze zatim to dobre modeluje ten island, ale to jsou tvrdi lide a jsou na sebe hrdi, kdezto u nas neni problem nalezt v korespondenci spojeni jako "Mejte pekny den". Grrrrrr........

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: Lukas Kalista Muž

Založeno: 11.09.2003, 14:20

Kdyz oni se nedomluvi ani anglicane mezi sebou...
Znam horsi varianty. Uz jsem slysel rozhovor typu: "Uz musim do ofisu, mam tam nejaky dzob. Kolni mi vecer na mobil..."
Tomu rikam uchylnost

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: claire Muž

Založeno: 10.09.2003, 22:51

Ona existuje i jina literatura a kultura nez sagy - dokonce ocenene Nobelovou cenou. Ted pisete bludy ... O moderni islandske hudbe, literature atp asi moc nevite, nebo je nepovazujete za dulezite?

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: AK-79 Muž

Založeno: 10.09.2003, 18:36

Jen pár komentářů k tomu, co tu čtu:

1) Libozvučnost jazyka se skutečně težko posuzuje, protože rodilým mluvčím konkrétního jazyka obvykle nevadí zvukové vlastnosti mluveného "slova", neboť takový zvuk, pokud se nejedná o báseň, prakticky nevnímá, ale považuje jej za tzv. průhledný znak, kdy se nesoustředí na materiál znaku, ale na označovaný předmět. Cizinec pak je při posuzování neobjektivní, protože je ovlivněn fonologickou strukturou svého jazyka, ať chce nebo ne. To nemá mnoho co do činění se vkusem. Přední lingvisté mají vcelku zato, že není možné ani říct, zda je např. spisovný jazyk libozvučnější než nespisovný. To, že si to většina lidí myslí, neznamená, že je to pravda. Jde spíš o společenský návyk ze školy.
2) Co se týče pravopisu, o kterém se tu hodně mluví, tak si prosím uvědomte, že pravopis angličtiny je daleko odtaženější reálnému jazyku (jedná se o tzv. historický pravopis) než český pravopis, který je převážně morfonemický, tzn. víceméně respektuje výslovnost (spisovně jsou například i "brejle"). Těch pár historických výjimek jako je i/y anebo 'ů' z něj nedělá pravopis složitější než anglický, to mi asi dáte za pravdu. Anglický pravopis se naopak nezměnil zhruba 200 let, a to už předtím neodpovídal výslovnosti. Navíc není jediným kritériem pro hodnocení přepisování nebo zachycování výslovnosti, neboť psaný jazyk se oproti mluvenému v mnoha funkcích liší a jako takový funguje odlišně. Sám sice sdílím pohled Chomského na jazyk, ale ať nejprve provede reformu pravopisu angličtiny a uvidí, jak to (ne)jde. To jeho doporučení je, zdá se mi, trochu v rozporu s tím, co učí, takže opravdu nevím... Navíc jazyk se tvoří a žije v lidech jako společenská instituce a ani Ústav pro jazyk český AV s tím mnoho nenadělá a prakticky každou reformou toto potvrzuje.
3) Kmotře: čeština není zaostalá, a to už vůbec ne o staletí. Kdyby byla, právě bychom jí nepoužívali ke komunikaci. To, že se objevují anglicismy atd. je právě toho paradoxním důkazem. Chválíš sice angličtinu za její dynamický rozvoj, ale jeho začátek je právě jednou velkou historií výpůjček z francouzštiny a latiny během 11. resp. 18. století. Prohození pořádku slov ve větě může znamenat změnu "smyslu" věty také v češtině, nejenom v angličtině. I když má každý jazyk svá specifika, obvykle si najde způsob jak smysl měnit, že:) To by toho jinak moc svým uživatelům nenabídl. To, že to angličtina jako převážně analytický jazyk dělá "pořádkem" slov a čeština převážně flexí (pády atd.) je víceméně mluvčím jedno.
4) Lukáši: jazyk není živý tím, že se vyučuje na vysokých školách. To by byla latina jako rybička. Angličtí "domorodci" umí psát základní slovíčka, protože ale nemají kodifikaci pravopisu jako my, tak je občas píšou jinak. Např. through x thru atd. Čechům se to chápe blbě, rozumím, ale je to podle mě lepší, než normy odněkud "zhora". Netroufám si odhadnout procenta negramotných v Anglii a ČR, ale nemyslím si, že by se jednalo o velký rozdíl v náš prospěch. Překlady: There is a black bird (narozdíl od blackbird, což je kos; dokonce i výslovnost je odlišná) sitting on a branch overthere. A tiny kitty was playing with a red red puny skein.:) Pozn. Stoprocentní překlad neexistuje teoreticky a už vůbec ne prakticky.
5) Tomáši R.: Nevím, co myslíš duševní úrovní, ale spisovnost písemného projevu ukazuje spíš na počet hodin strávených ve škole a doma nad domácákama, než na třeba vysokou emocionální (či jinou) inteligenci nebo analytické schopnosti. I když souhlasím, že něco se o člověku ze spisovnosti projevu dá rozpoznat, myslím, že lépe to půjde z projevu nespisovného a mluveného. Každý rodilý mluvčí ovládá svůj rodný jazyk (to nemá s pravopisem co do činění; pocit frustrace z toho, že neumíme svůj vlastní jazyk, v nás celkem pitomě doslova naučí až ve škole) a nemyslím, že by se mohl během vývoje řeči jako dítě moc rozhodovat, jestli chce nebo ne. V dospělosti už pak zase není co rozhodovat.
6) Komensky vs. Hus: správně, není co dodat. Snad jen, že kvůli pár technokratům s línou prdelí, co nechtějí normálním lidem umožnit psát tak, jak se naučili, se nehodlám prreuccovat na sprrezzky. Založte si softwarovou firmu, která nebude ve svých programech podporovat češtinu a počkejte, až přijde pracovitá a schopná konkurence s háčkama;) To, že na Macka není jediný slušný kancelářský balík s dostatečně vyřešenou češtinou už se tu jednou probíralo, takže ještě jednou: Áááách jó:(((
6) Mickere: i/y mají v písemném projevu svojí funkci. Rychle tak můžeš např. rozpoznat dvě odlišná slova a číst dál, nemluvě o tom, že nepřítomného autora textu se prostě na problém s porozuměním nezeptáš - narozdíl od člověka, se kterým právě mluvíš. Pozn: něco jako i/y existuje i ve výslovnosti češtiny, ale jde spíš o kráté a dlouhé i/y.

Promiňte, že je to tak dlouhé, ale jako lingvistickému učni mi to nedalo. Naoplátku slibuju, že se nebudu plést do diskuze o strukturách mikroprocesorů a unixové příkazové řádce.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: kmotr Muž

Založeno: 10.09.2003, 19:51

PERFEKTNI! Fakt dobry prispevek. Nechci mit posledni slovo, ale jen bych rad vymezil svoji pozici:
Ja lingvistice rozumim jako koza petrzeli, ale chtel jsem vyadrit svoji frustraci ze svych nekolika prekladu anglickeho technickeho manualu do cestiny, kdy se mi anglicka veta v cestine nafoukla na trojnasobek. Odtud prameni moje presvedceni, ze angl. ma lepsi vyadrovaci schopnosti. I kdyz nema Werichovske cervenoucke klubicko.
Nechtel jsem tvrdit, ze je anglictina mega od samotneho pocatku, ale prave to ze dokazala vykrast jine kultury ji podle mne posililo. Etika stranou. A stejne jsem presvedceny, ze kdyby mel clovek psat spisovnou cestinou, dopadl by podobne jako citizen s 200letou anglictinou - alespon mne o tom presvedcil lektor v predmetu Zakladech odborneho stylu, kde moje kolokvialni prace byla vec cervena nez modra. Ale spisovne "server WWW" misto "WWW server" jsem chvili psal automaticky :) Taky jsem se dozvedel, ze urazka "ludra" pochazi prevdepodobne z nemeckeho die Luder, coz znamena mrsina :-)
Ustav pro jazyk cesky Akademie Ved - tak se to jmenuje, to je ono.
Chomsky - ach jo. Jako lingvista je asi bezkonkurencni, me ale jeho jmeno nahani husi kuzi, anobrz svym rozdelenim gramatik jazyku polozil zaklady formalni informatiky. A ja porad nemam hotove Formalni jazyky a automaty, porad je nejak opakuju. Podrobne ale jeho praci neznam, jenom vim, ze je fakt dobry.
MMCH - v jakem oboru jste graduovan?

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: Jakub Formanek Muž

Založeno: 10.09.2003, 23:24

Zdar Kmotre, s tim prekladanim to mas tak, ja zase nekdy zvladnu dlouhou anglickou vetu prelozit mnohem mensim poctem slov. Problem je, ze oni nyni hrozne zkracuji -- vlastne daji za sebe treba jen dve-tri slova a maji hotovo -- to se pak preklada silene... Ver, ze hodne velkou roli v tom hraje -prekvapive- znalost cestiny (a slovni zasoba). Nekdy mam udelat vetu, ze mi z ni jde hlava kolem a kolega na to koukne, zabruci a vyplivne neco, co se slovy v te vete zase az tak moc spolecneho nema, ale vyznamove je to naprosto presne -- to je cil prekladu -- ne, otrocky prelozit jejich slova na nase -- ale pochopit, co chtel autor rici a "prebasnit" to do naseho jazyka -- mozna te to prekvapi, ale chybu, "slovnikoveho" prekladu dela naprosta vetsina lidi, kteri se tim nezabyvají na hodne profi-urovni -- kdyz vidim, co jsem pachal pred dvema-tremi roky-- je mi z toho... ;-))) Tak praci zdar, a pozdravuj v Brne!

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: JJ Muž

Založeno: 11.09.2003, 08:29

Naprostý souhlas s tou nutností znalosti češtiny. Já to pozoruju na sobě. Většina knížek, které čtu, byla napsána v angličtině nebo němčině. Takže si je přečtu v originále (aspoň se člověk nemusí rozčilovat nad debilitou překladatelů a překladů). Noviny čtu většinou v holandštině. V češtině čtu jen to, co bylo v češtině napsáno. Jenže česky psaných věcí, které jsem ochoten číst, zase tolik není (velká výjimka třeba Škvorecký). Výsledkem je, že když mám napsat delší souvislý text v češtině, musím z toho pak na několikrát odstraňovat anglicismy a germanismy. Dokud jsem četl převážně v češtině, tyhle problémy jsem neměl a moje texty - ať už původní, nebo překlady se údajně četly velmi dobře...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: oc Muž

Založeno: 11.09.2003, 12:48

Čapek, Bass, Vančura, Velínský, Suchý!

Ale jinak souhlas ;)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: AK-79 Muž

Založeno: 11.09.2003, 00:28

No zatím ještě studuju obecnou lingvistiku a anglistiku na FF UK. "WWW server" je podle Chomského naprosto v pořádku, a IMHO i podle mně. Když překládám, tak taky píšu "FTP server" místo "server FTP". Jenom trochu uvedu do problematiky kolem Chomského - už je také lehce překonán, a to svými vlastními žáky, ale v principu se u jeho lingv. teorie zůstalo. Formální jazyky mě asi teprve čekají na seminářích analytické filozofie:)
A něco ještě k tomu překládání pro Jakuba Formánka: kdysi se na fóru na Mujmacu někdo zmínil o tom, že by se lokalizace, tedy jejich "překladatelská" část měla nechat profíkum. No, nemůžu než souhlasit. Představte si, jak se asi filolog cítí, když některé "povedené" lokalizace vidí. Asi jako programátor co se probírá zdrojákem v Céčku, kterej psal vyučenej Basicář, nebo grafik co se musí koukat na nevkusnou a špatně řemeslně provedenou obálku častopisu. Sice to není úplně výstižné, ale tak nějak. Sémantika a překladatelství je holt věda.
A nedá mi to: proč se anglické FAQ nepřekládá alespoň trochu vtipně jako ČKD, tedy - Často Kladené Dotazy:) No řekněte. Jednou mě to napadlo a asi si to nechám patentovat, hehe.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: Petr Hrncir Muž

Založeno: 11.09.2003, 04:48

Hehe, profesor Chomsky:) Clovek o nem v nasich zemepisnych sirkach moc neslysi. Jakkoliv jsem jeho praci respektoval, ani on neni Buh. S jeho lingvistickymi teoriemi nejsem obeznamen tolik jako se zahranicnepolitickymi a v tech se nekolikrat seredne mylil, jakkoli je uctivan a zbozstovan... Samozrejme vykonava velice zasluznou praci a "je hodne videt".

Ale tohle uz je opravdu seredne off topic:o))

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: czeXit Muž

Založeno: 11.09.2003, 13:31

CKD uz jsem nekde na nejakem serveru videl :-)

Odpovědět na příspěvek

REx5: chybka

Autor: Mirek Muž

Založeno: 11.09.2003, 10:07

Jen tak mimochodem, když v angličtině se pořádkem slov ve větě mění smysl, a v češtině skloňováním, co řeknete třeba na české věty: 1. Já na to jenom myslím. 2. Já myslím jenom na to.
Na co chcete myslet, si vyberte sami.

Odpovědět na příspěvek

RE: REx5: chybka

Autor: Jana Muž

Založeno: 12.09.2003, 04:23

muhehe. Též: Na to myslím jenom já. Jenom já na to myslím.
Atd.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: REx5: chybka

Autor: AK-79 Muž

Založeno: 14.09.2003, 20:30

Řekl bych na tom jenom to, že i ve svém příspěvku jsem psal "převážně". Jazyky nejsou čistě ani analytické (tedy, že vyjadřují gramatické kategorie a další pomocí slov a jejich pořádku ve větě), ani syntetické (flexe = skloňování atd.). Angličtina je převážně analitická, čeština převážně syntetická.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: micker Muž

Založeno: 11.09.2003, 13:50

hm, chapu, jenze to co chtel rict martin jsem tak nejak pochopil bez problemu, takze nechapu proc bych se ho mel ptat, jaky ze i to tam vlastne chtel napsat a nebo ho i dokonce napominat (a duvod bych mit mohl pac uz me tady taky jednou pekne nakrkl:-))
myslim ze osobni veci se maji resit osobne a na maalera tady mail k dispozici je.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: RE: chybka

Autor: wizzi Muž

Založeno: 17.09.2003, 21:54

Ja si myslim, ze kdyz uz nekdo pise neco pro ostatni, tak, ze by si mel dat pozor na to jak to pise. Vypovida to neco o nem samotnym. Nikdo nechce aby se tu psalo spisovne, hovorove uplne staci, ale aspon y/i, s/z atd by se dodrzovat melo!!! Nejen, ze to vypada hnusne na pohled, kdis v tom zlovje je chiba, ale kolikrat to muze i zmenit vyznam toho, co chtel autor rici. Samozrejme, ze kdyz bude nekde nejakej preklep, tak ze z toho se nestrili, ale je rozdil mezi preklepem a neznalosti - to je na prvni pohled poznat! A k ty angline a cestine...ja bych prave rekl, ze cestina je mnohem lepsi a barvitejsi jazyk naz angl. A kbydy v nicem jinym, tak aspon v nadavkach!!! Cesky nadavky jsou tak krasny, zvucny a barvity, ze s tema svejma se muze cela angl. strcit do hajzlu a splachnout za sebou!!! A myslim, ze mne nikdo nemuze osocit, ze angl.neumim, natoz ze anglicky neumim nadavat, protoze to je to prvni, co jsem se v US naucil a postupne jste vybrusoval! :)
...a co se tyce evoluce jazyka...myslim, ze neni snad dulezitejsiho jazyka na svete nez cestiny, a to z toho duvodu, ze prave cestina dala svetu dve dnes asi nejpouzivanejsi slova na svete!!! Jsou to pistole a robot, takze at mi nikdo nerika, ze cestina je k nicemu a na vymreni!!! :)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: chybka

Autor: Jakub Formanek Muž

Založeno: 10.09.2003, 10:33

No jazne, k cemu nam je cestyna, vsdyt je uplne zbitecne psat spravnje, jsem technyk a kdo je vic? Pravopys je jen prkotyna pro hlupaky, ze? Technokrat se bes njej obejde...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: chybka

Autor: Jirka Muž

Založeno: 10.09.2003, 10:34

On Komensky o Vas a lokalizacich asi nevedel. Nicmene ty hacky a carky byly jeste pred nim. Mohlo to taky dopadnout hur, mohli jsme mit sprezky. Predpokladam ze jste chodil do skoly, tam jste taky ty hacky nepsal. A co se tyce te "buzerace" - s tim naprosto souhlasim, kazdy je za intelektuala a napise blbe i. Pokud ten jazyk jeste existuje a ma nejake zakonitosti, jsme povinni je s úctou k němu dodržovat, abychom neskoncili jako hotentoti, nebo jako Vy.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: chybka

Autor: Tomáš R. Muž

Založeno: 10.09.2003, 11:27

Podle mého názoru vyjadřuje písemný projev duševní úroveň autora. Chybu může samozřejmě udělat každý (i já (-: ), u hrubek typu (i|y) a shody přísudku s podmětem by to mělo být méně časté, jedná se totiž o látku 3. třídy základní školy. A je úplně jedno, zda se jedná o technika nebo učitele (já pracuji jako analytik - vývojář).

Jakou ode mě očekáváte technickou informaci k ekonomicky laděnému článku? Mám tu kreslit schéma integrovaných obvodů v počítačích Apple?

Pokud neovládáte svůj (patrně) rodný jazyk nebo jej ovládat nechcete, je to Vaše věc. Nekritizujte však prosím ostatní za to, že dbají pravopisných pravidel a přátelsky(!) upozorňují ostatní na chyby.

Tolik pro tuto chvíli. Odcházím na oběd.
Tomáš

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: chybka

Autor: micker Muž

Založeno: 11.09.2003, 14:08

ale tak jo, hele maler nemuzes pridelat jeste jednu diskuzi pod kazdej clanek? jedna by byla k tematu a jedna ve ktere by lidi rozebrali sloh a pravopis toho koho pisatele.

ano jsou pravopis je dulezity, nejvic jsem si to uvedomil na zakladce, kde mi moje cestinarka davala priklad.
1 "Na Sibir, ne popravit." 2 "Na Sibir ne, popravit."
ano tady carka rozhodla o zivote, ale nevim proc na tomhle servru by se melo diskutovat o gramatice, a nebo dokonce soudit pisatele na zaklade toho jestli pise spravne i a y. :-(

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: chybka

Autor: Komensky vs. Hus Muž

Založeno: 10.09.2003, 11:31

Ehm.. krátká a dlouhá nabodeníčka naprosto překvapivě nevymyslel komenský, ale Hus. Překvapivé, že?

I když uznávám, že na tento typ serveru podobné žabomyší debaty nepatří a že chybka se vloudí komukoli kamkoli.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: chybka

Autor: vicini Muž

Založeno: 10.09.2003, 11:41

... aby te buzerace nebylo malo... Vami proklinanou korekci ceskeho jazyka nezavedl J.A. Komensky ale Mistr J. Hus. Zdvojeni hlasek nahradil tzv. nabodenicky...

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: chybka

Autor: micker Muž

Založeno: 10.09.2003, 11:51

tvrde a meke i je dulezite, vzdyt i kdyz mluvis ho vyslovujes jinak... nebo ty ne? .-)
:-))) sem podobnyho nazoru jako ty, ale jednou sem se tady zastal nekoho a byl sem malem ukamenovan, tak uz na to kaslu :-)

jinak dik za clanek, "chibi" sem si nefsim .-))))))

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: RE: chybka

Autor: Jana Muž

Založeno: 12.09.2003, 04:25

Ano, když jsme měli u nás v rádiu hlasové školení, vynadala mi paní školitelka, že čtu I / Y stejně:)

Odpovědět na příspěvek

No name

Autor: alda Muž

Založeno: 10.09.2003, 12:04
Odpovědí: 0

Clanek je fakt optimistickej (pritom zajimavej) a mne nezbyva nez cekat s optimisticky priblblym usmevem az se nadupanejsi G5 dokuli az do Prahy abych pak podporil Andersonovo kasicku.

Taky bych rad vzkazal tem bambulum, co se tady hadaj kvuli hackum a carkam, ze si muzou klidne zdelit telefoni cisla a olizovat sluchatka do aleluja, zdejsi temata se tykaji spise Apple.

Odpovědět na příspěvek

% procenta %

Autor: claire Muž

Založeno: 10.09.2003, 14:18
Odpovědí: 0

Snad to jsou opravdu dlouhodobe perspektivni %. Protoze inovovane iMacy nadseni rozhodne nebudi. Prutahy v uvedeni G5 uzivatele spise znervoznuji a situace kolem os a aplikaci - resp lokalizaci - momentalne taky neni idealni. Akorat ty iPody vali - ikdyz osobne mam uplne jineho favorita. Uvidime, s cim jablecne R&D prijde v nejblizsi budoucnosti. Pocitac, ve kterem si nemuzu menit napr grafickou kartu menit 'podle libosti', ve mne moc duveru nebudi, byt je to Apple :)

Odpovědět na příspěvek

RE: % procenta %

Autor: micker Muž

Založeno: 11.09.2003, 13:30

ano grafika by mohla byt lepsi, ale nevim nevim, menit podle libosti? to nejde ani na PC
wem si windouzy a jejich odladenost, todle nefachci spravne todle jenom trochu tohle super tohle nezname vubec... mraky moznosti ale jakejch? radsi beru odladenou masinu a primo na nu napsanej system, nez neco co je napsany tak nejak vselijak.

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: % procenta %

Autor: claire Muž

Založeno: 11.09.2003, 14:08

Ale OSX neni Windows :) A podle libosti myslim treba upgrade z 32 na 64 MB 'stejne' karty. Tak mi trochu puvod OSX prijde jako dvojsecna zbran. Cekal jsem, ze zlanareni p. Hubbarda se na Apple podepise vice :)

Odpovědět na příspěvek

RE: chybka

Autor: Mirek Muž

Založeno: 10.09.2003, 17:47
Odpovědí: 0

Hm, zajímavá diskuze na téma "inovace u Macků". Nicméně pokud pominu takové jazyky jako třeba japonština nebo hebrejština, tak si myslím, že nejsme jediní, kterí používají latinku, a mají diakritiku. Co třeba Němci se svými přehláskami nebo ti Španělé se svým ň? A taky si s tím poradí a mají své lokalizace. A je fakt, že čeština má obrovskou vyjadřovací schopnost i záludnosti (Mac=Macek), ale na druhé straně se s ní domluvíme jen na omezeném prostoru. A doufám, že vývoj bude přát i českým lokalizacím pro Macy. A taky je fakt, že bych se obešel bez hacku a carek v Menu, kdyby lokalizované prostředí chodilo korektně, což bohužel není vždycky pravda.

Odpovědět na příspěvek

nechapem

Autor: jremen Muž

Založeno: 11.09.2003, 08:48
Odpovědí: 0

Ehm, páni, akosi som nepochopil, preco sa tu vyjadrujete k pravopisu ceskeho jazyka a podobnych veci. Clanok predsa nie je o lingvistike, to sa chodte bavit na iny server. Ja osobne kvitujem, ze pan Formanek a jeho team sa snazia lokalizovat OS X v co najkratsom case.
A nekamenujte ma za moj nazor, som slovenskej narodnosti aj ked cesky jazyk mam rad.

Odpovědět na příspěvek

RE: nechapem

Autor: claire Muž

Založeno: 11.09.2003, 14:10

No kdyz nejsou diskutujici schopni fundovane debatovat o tematu - prip aktivne prispet k reseni zminovanych problemu - vrhnou se alespon na tema jim blizsi, treba lingvistiku :)

Odpovědět na příspěvek

...

Autor: J.P. Muž

Založeno: 14.09.2003, 14:45
Odpovědí: 0

Věta o QXP pro OSX je mi komická svým obsahem i formou. Vzpomínám, jak firma Quark prohlašovala že její produkt bude po dlouhém vývoji a testování opravdu dobře připravený. V této chvíli má verze 6 o několik nedodělků více, než verze 5 - mohl bych je jmenovat konkrétně.
QXP 6 prostě nepřispěl k ucelenější nabídce software. Byl naopak jednou ze zásadních brzd, které se uživatelům MacOSX staly. Kdyby byl v rozumnou dobu, pak by přispěl.

Odpovědět na příspěvek

 

 

Vložit nový příspěvek

Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Apple kurzy

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: