ProLife – část druhá: špetka projektů a dvě hrsti sekvencí - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Seriály

Více seriálů



Software

ProLife – část druhá: špetka projektů a dvě hrsti sekvencí

5. února 2007, 00.00 | Minule jsme se podívali trochu do historie součástek applovské nabídky profesionálních a/v aplikací, ale nedostali jsme se ani k zapnutí programu. To dnes napravíme a nastartujeme motory FinalCutu, ve kterém se seznámíme s prostředím a základními principy, na kterých aplikace funguje.

Než opravdu spustíme program, odbočím trochu mimo, neb cítím, že je fér zmínit se o terminologii, kterou tu budu používat. Zaprvé proto, abychom si rozuměli, a zadruhé proto, abych předešel výtkám ze strany lingvistických puristů. Pokud vím, žádná "oficiální" česká FinalCut aplikace ani terminologie neexistuje. Stejně tak se budou u některých výrazů těžko hledat adekvátní a srozumitelné české ekvivalenty. Proto tu budu požívat směs původních anglických názvů s počeštěnými ("reel" zůstane "reel", zatímco "sequence" se promění v "sekvenci")tak, aby to napomohlo ke srozumitelnosti. Po čase používání jakékoli aplikace v cizím jazyce je stejně běžné vytvářet počeštěné novotvary, a ve studiích tak vznikají další a další technologické subjazyky (např. "jestli se ti to nechce exportnout přes kjů, zkus to vykydnout kompresorem do dvěstěšedesátčtyřky...").

Dost povídání, vzhůru do stříhání. První, co musíme udělat, je spustit FinalCut. Pokud selžete v tomto bodě, pravděpodobně se nemusíte snažit o nic dalšího. Pokud jste ale byli úspěšní, můžeme se pustit do práce. Při našem cestování nás bude vozit FC ve verzi 5.2.1. Ta je téměř totožná s verzí 5 až na to, že je Intel-friendly, a na naše první kroky určitě postačí i starší verze 4, která se v základech nijak extrémně neliší od novějších sourozenců.

Po nastartování aplikace uvidíte základní rozvržení oken programu, které vypadá jako to na obrázku. Layout je samozřejmě libovolně konfigurovatelný, ale tím se zatím netrapme. Pokud by se vám ho podařilo v průběhu práce rozházet, v hlavním menu stačí kliknout Window/Arrange/Standard a vrátíte se zpět.

Než se pustím do popisu jednotlivých oken/palet, zmíním se o základních stavebních kamenech veškeré práce v FC. Nejvýš stojí "Project". Ten je kontejnerem pro všechno naše snažení. Hned pod ním stojí v pomyslné hierarchické struktuře "Sequence". Jakmile založíte nový projekt, vytvoří se v něm automaticky prázdná sekvence s defaultním názvem. Sekvence je základní stavební prvek uvnitř projektu. Jednotlivé sekvence můžeme vnořovat do sebe, stříhat, efektovat, prolínat atd. Další nezbytnou součástí (pokud chceme stříhat video) je video – tedy soubory buď importované z pevného disku, nebo z nějakého externího zařízení (kamera, deck atp.). Poslední součástí projektu v FC je tzv. "Bin", tedy zásobník. Můžeme ho chápat i jako adresář, neboť slouží hlavně k organizaci všech ostatních dat a součástí projektu.

Teď už k jednotlivým oknům:

1/ První a zároveň jedno z nejdůležitějších oken je okno nazvané "Browser", po našem prohlížeč. Bez browseru bychom nevěděli, s čím můžeme v projektu pracovat, bez něj bychom se vlastně nehnuli z místa. Z hlediska komplexnějších projektů je to místo, kde lze vše buď přehledně zorganizovat, nebo kde se vytváří zcela nepřehledný, chaotický mix souborů, sekvencí a binů s matoucími názvy, jako "Untitled 1-85", "import48" nebo "uplnePosledniFinalExport2-OUT3". Musím říct, že i když vždy a všude opakuji nutnost vytváření systému a pořádku průběžně a od začátku, sám nejsem ten, kdo by to vždy dělal. Ideální je vytvářet si logickou adresářovou strukturu, ve které i po dvou měsících dohledáte všechny zdroje, mezifáze i výstupy do minuty. Pod záložkou Browser se ještě skrývá paletka efektů, díky níž budeme naše videa moct rozličně deformovat, modulovat či prolínat. Zároveň tu najdeme všechny "generátory" obrazu, ať už to jsou texty, barvy či tvary.

2/ Jakmile máme v browseru všechno, co potřebujeme, přesouváme se do okna "Timeline", tedy do časové osy. Tohle je prostor, kam táhnutím přesouváme materiály ke střihu, kde vytváříme audio a video stopy, v nichž propojujeme videa, titulky, hudbu a ruchy do finálního celku.

3/ Nástroje (Tools). K nim snad ani není potřeba nic dodávat. Jako je dřevorubec bez sekery v lese bezmocný, i my bychom bez potřebných střihových, výběrových a dalších nástrojů v časové ose moc nepořídili. Jednotlivé kusy, které tu najdeme, si představíme postupně při práci.

4/ 5/ Dvě okna Canvas a Viewer vypadají na první pohled zatraceně podobně a zdálo by se, že dělají i stejnou věc – ukazují obrázky. Ale je mezi nimi zásadní rozdíl, který naplno odhalíme až během práce – Canvas (po našem plátno) je místo, kde budeme v průběhu střihu sledovat finální výstup z právě editované sekvence, zatímco Viewer (řekněme "prohlížeč") nám umožní pracovat s jednotlivými klipy, ze kterých se daná sekvence skládá, aplikovat na ně efekty, animace atp. Pokud vás tato šroubovaná věta příliš neosvítila, vyčkejte, praxe ukáže víc než slova.

____

Tím pro tuto chvíli skončíme. V zápětí se potkáme opět, konečně si sáhneme na video a prvně si do něj i střihneme.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Informace  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Software  

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Apple kurzy

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: