Scanner. Tiskárna. Kopírka. Za pár korun... - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

17. května 2005, 00.00 | Vzhledem k tomu, že má pracovna nepatří mezi největší, se už nějakou dobu rozhlížím po multifunkčních zařízeních: nepochybně je z řady důvodů výhodné mít samostatnou tiskárnu i scanner (samostatný fax samozřejmě nikdo s Macem nepotřebuje, neboť všechny Macy jsou vybaveny dosti slušným faxmodemem a operační systém s ním dokonce již umí i zacházet), ale na druhou stranu, pokud obě služby zvládá jediné poměrně malé zařízení, má to také něco do sebe..

Vzhledem k tomu, že má pracovna nepatří mezi největší, se už nějakou dobu rozhlížím po multifunkčních zařízeních: nepochybně je z řady důvodů výhodné mít samostatnou tiskárnu i scanner (samostatný fax samozřejmě nikdo s Macem nepotřebuje, neboť všechny Macy jsou vybaveny dosti slušným faxmodemem a operační systém s ním dokonce již umí i zacházet), ale na druhou stranu, pokud obě služby zvládá jediné poměrně malé zařízení, má to také něco do sebe...

Na základě různých doporučení jsem se rozhodl vyzkoušet kombinaci tiskárna-scanner od firmy Lexmark; po konsultaci s místním zastoupením, firmou Ceemark CS, jsem zvolil "nejmenší" model X1170/X1180 (obě zařízení jsou prakticky totožná a prodávají se za stejnou cenu), již mi firma Ceemark k testování laskavě zapůjčila . Samozřejmě, především mne zajímalo, jak dobře – nebo jak špatně – vypadá podpora v Mac OS X; hned na začátku mohu říci, že vypadá dobře, a pokud sháníte levnou a (v dané cenové hladině) dosti kvalitní kombinaci tiskárny a scanneru, mohu Lexmark jen doporučit. Zařízení je navíc poměrně malé a vzhledné – viz minulý obrázek; pokud se na tiskárnu stejně jako já daleko častěji díváte než na ní tisknete, vůbec to není nepodstatný argument.

Balení a instalace

Obvykle o těchto záležitostech v recensích ani nepíši; s balením však souvisí jedna velmi důležitá věc, zatímco instalace mne pobavila – proč, to si řekneme za chviličku.

Nejprve však důrazné varování: firma Lexmark nedodává s tiskárnou propojovací kabel USB! (Prý proto, že tyto kabely jsou poruchové, a proto chce náročné rozhodnutí, jaký kabel zvolit, ponechat na uživateli: bez komentáře ☺) Samozřejmě, koupit takový kabel – pozor, musí to být tiskárnový kabel s patřičnou koncovkou – lze na každém rohu za pár korun; pokud na to ale přijdete až doma při vybalování tiskárny z krabice, není to nejpříjemnější překvapení.

Je nutné uznat, že na krabici je to, že kabel USB neobsahuje, napsáno velkým písmem a v šesti řečech; na druhou stranu, ani jedna z těchto šesti řečí není čeština, a nadto – na krabici, již jsem dostal do ruky já – to bylo téměř celé přelepeno pouzdrem se záručním listem.

Ohledně instalace... inu, zajímalo by mne, zda se najde někdo, kdo firmě Lexmark vytkne, že součástí balení není instalační návod v češtině – instalační návod je totiž v obrázcích, vhodný i pro naprosté analfabety. V rámci testování scanneru jej přikládám (mimochodem, je vidět, že scanner "prosvítil" papír tak, že je trochu vidět i tisk z druhé strany) – povšimněte si zvláště na prvém obrázku, že zapnutí Wintelu a zapnutí Maca jsou dvě docela různé akce ☺.

Mimochodem, český návod je k dispozici na přiloženém CD, ovšem jde o návod k windowsovské mutaci řídícího software – návod pro macovskou je, nakolik se mi podařilo zjistit, pouze v rámci nápovědy k aplikaci.

Instalace ovladačů je téměř bezproblémová; snad bych si jen malinko postěžoval na to, že programátoři firmy Lexmark dosud nepřišli na to, že standardní součástí Mac OS X je velmi kvalitní instalační subsystém, a dosud užívají tu ošklivost od VISE – ovšem v tom nejsou zdaleka jediní.

Další drobné opomenutí spočívá v tom, že aplikace "Print Center" se už dávno nejmenuje "Print Center", nýbrž "Printer Setup Utility" – průvodce instalací proto v bodě 1 – viz následující obrázek – neudělá vůbec nic, a my musíme aplikaci Printer Setup Utility spustit ručně. Vše ostatní funguje bez nejmenších obtíží.

Druhá věc, jež mne pobavila, byla instalace zásobníků na inkoust. Jako každá slušná moderní inkoustová tiskárna má i zařízení Lexmark dva, jeden s černým inkoustem – ten budeme pravděpodobně měnit každou chvíli –, a druhý s barevným.

Přístup ke klipům pro výměnu zásobníků je velmi pohodlný, ale... nějakou dobu jsem marně hledal nápis, který by mne informoval do kterého klipu patří černý inkoust a do kterého barevný (oba zásobníky jsou stejně velké). Teprve po chvíli jsem si uvědomil, že nad věcí poněkud příliš mudruji, neboť celý systém je opět, stejně jako návod k instalaci, navržen pro ovládání analfabety: "barevný" zásobník je světle zelený, a jeho klip je světle zelený; "černý" zásobník je tmavozelený, stejně jako jeho klip. Jak prosté...

Nakonec ještě rada – instalační proces na konci nabídne vytištění testovací stránky, jež ukáže "jak skvělé obrázky Lexmark tiskne" nebo tak nějak to tam píší. Lepší je této nabídky nevyužít; jinak se vyděsíte, co jste si to koupili – testovací stránka není nic, čím by stálo za to se chlubit:

Už po krátkém zkoušení jsem mohl zcela zodpovědně prohlásit, že Lexmark tiskne daleko lépe ☺ – a to bylo předtím, než jsem vyzkoušel fotopapíry "Premium Brilliant", jejichž malé balení (pouhých 5 kusů, ale na otestování stačí) je k tiskárně standardně přiloženo.

Jak to tiskne

Jedním slovem (dvěma): velmi slušně. Samozřejmě, je třeba si uvědomit, že se zde bavíme o hodně levném zařízení – doporučená koncová cena podle distributora je 2 450,- Kč včetně DPH, ovšem na Internetu není problém sehnat tiskárnu za koncovou cenu kolem 1 950,- Kč (inkousty, mimochodem, stojí – podle prodejce – kolem 500,- Kč zásobník, a měly by vystačit cca na 150-200 stran). Za tuto cenu tedy nelze čekat zázraky, tisk srovnatelný s laserovou tiskárnou, či profesionální rychlost.

Bereme-li tedy v úvahu cenu (za niž navíc dostaneme nejen tiskárnu, ale i docela slušný scanner – tomu se budeme věnovat v příštím odstavci), jsou výsledky více než dobré: nominální parametry černobílého tisku do 2 400 x 1 200 DPI a barevného do 4800x1200 DPI působí impresivně, a skutečné výsledky tomu celkem i odpovídají (jakkoli samozřejmě skutečně fotorealistického tisku danou technologií a za danou cenu dosáhnout nelze, dokonce i fotografie vypadají poměrně slušně).

Prostřednictvím tiskového panelu můžeme vybrat typ papíru a jednu ze čtyř úrovní kvality:

I nejnižší je – pro mne na základě předchozích zkušeností s levnými inkoustovými tiskárnami docela překvapivě – dostatečně dobrá pro běžný tisk: výsledek je velmi slušně čitelný. Pro černobílý tisk se mi nepodařilo najít viditelný rozdíl mezi úrovní "Normal" a "Better": obě vypadají stejně a postačují pro všechny běžné účely. "Best" pak nabízí ještě o něco sytější a preciznější písmo, ovšem za cenu významného zpomalení tisku (a větší spotřeby inkoustu).

Jakkoli to přímo nesouvisí s vlastním tiskem, musím pochválit jako velmi šikovné to, že spuštění obslužného programu tiskárny, který zobrazí zbývající množství inkoustu a umožní aktivaci obslužných funkcí (jako je kalibrace tiskové hlavy či vyčištění trysek), je k dispozici přímo v tiskovém panelu – nemusíme tedy hledat speciální aplikaci ani spouštět "Printer Setup Utility".

Za zmínku stojí také to, že tiskárna je příjemně tichá: podle údajů výrobce je hlučnost při tisku nižší, než 44 dB; nemám vybavení na měření hlučnosti, ale podle subjektivního odhadu bych řekl, že je to ještě podstatně méně. Nominální rychlost tisku je až 13 stran za minutu (14 pro model X1180) v nejnižší kvalitě; v praxi v běžné kvalitě je samozřejmě tisk pomalejší (7/8 stran), ale pořád – pro běžné domácí účely – velmi rozumně rychlý. Velmi pomalý je pak tisk ve špičkové kvalitě; to je ovšem samozřejmé.

Jak to scanuje

"Druhou polovinou" zařízení je plochý scanner o rozměrech 216 x 297 mm. Scanner dosahuje optického rozlišení 600 x 1 200 DPI, s podporou software tiskárny – dokumentace neuvádí detaily, takže je otázka, zda nejde o prostou interpolaci – lze dosáhnout až 9600 DPI.

Ovládací software obsahuje standardní scanovací drivery TWAIN, takže v principu dokáže spolupracovat s libovolnou aplikací, jež je uzpůsobena pro spolupráci se scannerem. Součástí instalace je také řídící software "Lexmark All In One Center". Aplikaci samozřejmě můžeme přímo spustit – je instalována standardně do složky "Applications" –, nebo ji můžeme kdykoli aktivovat přímo stisknutím tlačítka na tiskárně.

Uživatelské rozhraní aplikace je jednoduché a pohodlné: ve standardní podobě namísto přímého řízení DPI a ostatních atributů nabízí výběr typu předlohy a předpokládaného použití výsledku; pro většinu uživatelů to je jistě praktičtější:

Příjemná služba, jež stojí za samostatnou zmínku, je volba "Send scanned images to": jejím prostřednictvím si můžeme vyžádat automatické předání získaných obrázků libovolné aplikaci či skriptu – seznam cílových aplikací lze uživatelsky konfigurovat. Je také možné mezi scanování a odeslání do zvolené aplikace vložit fázi OCR – rozpoznávání písma –, takže aplikace dostane výsledek již v textové podobě (k dodávanému software OCR se ještě vrátíme v samostatném odstavci).

Zkušení a techničtěji zaměření uživatelé mají k dispozici panel "Preview", který zobrazí hrubý náhled scanované předlohy a umožní přímé nastavení všech atributů scanneru, od DPI až po jas, kontrast, křivku gama či automatické odstranění moiré ("Descreen").

Pro menší předlohy můžeme také omezit velikost scanované oblasti (pouze na pravoúhelník); to se může vyplatit zvláště při scanování s vyšším rozlišením DPI, kdy jsou samozřejmě cílové soubory dost velké.

Kopírování

Zařízení dokáže sloužit také jako černobílá i barevná kopírka. Kopírovací služby ovšem nejsou součástí firmware – to nabízejí až vyšší modely Lexmark –, ve skutečnosti se tedy o kopírování stará aplikace "Lexmark All In One Center", jež nejprve oscanuje předlohu a pak vytiskne výsledný obrázek. V praxi to znamená jen tolik, že chcete-li kopírovat, musí počítač běžet – ono ale za normálních okolností stejně nemá smysl počítač vypínat.

Přístup ke kopírovacím službám proto není o nic méně pohodlný: na tiskárně jsou dvě tlačítka pro černobílé a barevné kopírování, jejichž stisknutí aplikaci aktivuje automaticky; software lze zkonfigurovat tak, že stisknutí tlačítka rovnou kopíruje, nebo tak, že tlačítko otevře panel aplikace, v němž lze ještě zvolit požadovaná nastavení.

Osobně doporučuji druhou variantu, při níž si můžeme vyžádat i zmenšení předlohy a řídit atributy scanneru i tisku.

Rozpoznávání písma

Volitelnou součástí instalace je software pro rozpoznávání písma ABBYY FineReader. Zatímco vlastní software Lexmark je (až na drobnosti jako použití instalátoru VISE) výborný, z tohoto OCR mám přinejlepším smíšené pocity: jde o záhadný port z bůhvíjakého prehistorického systému s naprosto nestandardním a dost ošklivým grafickým uživatelským rozhraním (tak třeba pro ukládání slouží ikona diskety – mladší uživatelé počítače už nejspíš ani nevědí, co to je).

Vlastní rozpoznávání písma je, řekněme, průměrné. Samozřejmě je velmi důležité nastavit správný jazyk rozpoznávaného textu – kupodivu, software zná i češtinu –, úspěšnost se pak podle mého testování pohybuje kolem 95%, lepší je to v běžném textu, velmi špatně rozpoznávaná se zdá být kursiva. To celkem vzato znamená, že OCR je docela dobře použitelný, ale není to žádná velká výhra a jsou zapotřebí poměrně rozsáhlé ruční korektury. Speciálně by rozpoznávacímu software slušela automatická spolupráce se systémovým korektorem, jenž by mu kupříkladu jistě dokázal "poradit", že "IT^LI^" bude nejspíš "ITÁLIE" a podobně...

Suma sumárum...

I přes drobné výhrady, jež jsem uvedl v textu recense, je Lexmark X1170/X1180 slušné zařízení, jež nabízí barevný i černobílý tisk v solidní kvalitě na svou třídu a cenu. Zařízení je elegantní, nezabere příliš mnoho místa, a při práci je rozumně tiché.

Dodaný software je – snad jen s výjimkou OCR – pohodlný a pracuje bez problémů, podpora Mac OS X je celkem dobrá (byť je škoda, že ve firmě Lexmark nepoužili vývojové prostředí Cocoa, jež by zajistilo lepší flexibilitu – vinou použitého Carbonu občas narazíme na drobnou nepříjemnost, např. je-li otevřené okno "Preview", nelze přemístit na obrazovce hlavní okno aplikace). Co se týká OCR – jakkoli vůči němu mám řadu výhrad, je ještě dosti slušně použitelný, a samotný fakt, že je v dané ceně k dispozici vůbec nějaký systém pro rozpoznávání písma, lze hodnotit jako positivum.

Hledáte-li tedy levné řešení pro občasný tisk, scanování či kopírování, mohu nejnižší model od firmy Lexmark vřele doporučit; jenom si spolu s tiskárnou nezapomeňte koupit i propojovací kabel USB.