1. června 2004, 00.00 | Není žádná novinka, že kapacita a rychlost diskových pamětí roste a roste: dnes je naprosto běžné, že velikost místa na disku počítáme v desítkách a stovkách gigabytů – ani už se mi nechce věřit, že můj první pevný disk u počítače ATARI ST měl deset mega, a měl jsem na něm spoustu místa...
Není žádná novinka, že kapacita a rychlost diskových pamětí roste a roste: dnes je naprosto běžné, že velikost místa na disku počítáme v desítkách a stovkách gigabytů – ani už se mi nechce věřit, že můj první pevný disk u počítače ATARI ST měl deset mega, a měl jsem na něm spoustu místa...
I přesto přese všechno, dosud není tak úplně samozřejmé mít na stole diskovou kapacitu podstatně přesahující terabyte. Díky firmě Cables & SIMM's (www.cables.cz) jsem si to mohl na pár týdnů vyzkoušet; je to velmi příjemné, a všem tuto zkušenost mohu vřele doporučit.
Velký a ještě větší
Měl jsem možnost pohrát si s dvojicí externích disků firmy La Cie (www.lacie.com), jež k nám dováží právě C&S: půlterabytový Big Disk a novinka, Bigger Disk, nabízející celý terabyte: takhle velký externí disk alespoň zatím nikdo jiný nemá. Ani jeden z disků přitom nestojí nikterak "astronomickou" částku – naopak, za terabytový Bigger Disk dáme přibližně třicet tisíc korun; stojí-li dnes běžné IDE "čtvrtgigo" kolem šesti tisíc, je to za kvalitní a rychlý externí disk s podporou FireWire 800 velice slušná cena. Na rozhraní, jež disky nabízejí, se ale podrobněji podíváme za chvilku.
Nejprve se podívejme na vzhled a velikost: obě zařízení mají elegantní hliníkové "kabáty", jež by se skvěle hodily zvlášť k PowerMacu G5; já mám zatím bohužel jen G4, ale ani tak to vůbec nevypadá špatně:
Půlterabytový Big Disk má, na svou dost extrémní kapacitu, takřka kapesní rozměry; rozhodně jej i s adaptérem (u takto velkých disků je jasné, že napájení prostřednictvím FireWire nestačí) velmi pohodlně uložíme do jakékoli aktovky či kufříku, a s vahou 2.5 kg se ani zvlášť nepronese. To terabytový Bigger Disk je dvakrát větší i těžší; i tak ale je to na jeho kapacitu více než slušné. Oba disky jsou uzpůsobeny i pro snadné uložení do standardního racku, a firma LaCie dodává samozřejmě i montáž.
Disky mohou stát stejně dobře "na boku", jak ukazuje obrázek, nebo na plocho na sobě, cokoli nám lépe vyhovuje. Pokud bychom měli disků více a chtěli je hezky sesadit do "komínku", je od firmy LaCie k dispozici i šikovný stolní stojánek, do nějž lze uložit jak samotné disky, tak i další jednotky (např. DVD-R), a pokud v něm zbyde volné místo, je navržen tak šikovně, abychom v tomto prostoru mohli pohodlně skladovat média CD nebo DVD.
Instalace a připojení k počítači
Externí pevné disky firmy LaCie se pyšní dvojím či trojím rozhraním: na zadní stěně nalezneme nejen důvěrně známý šestipinový konektor FireWire, ale také dvojici hranatých konektorů dvakrát rychlejšího FireWire 800. Terabytový Bigger Disk má dokonce i rozhraní USB-2, ovšem připojovat takovýto disk přes USB by bylo něco jako používat řetěz z jízdního kola pro přenos síly od motoru Ferrari ke kolům... Na výkon disků se podíváme v samostatném odstavci; zatím stačí se jen zmínit o tom, že Big Disk je dokonce i na obyčejném FireWire rychlejší, než standardní interní disk Apple.
Jak už jsem se zmínil, oba disky mají vlastní napájecí adaptéry. Ty samozřejmě zvládají standardní rozsah napětí od 100 do 240 V a frekvencí 50/60 Hz, takže je můžeme bez problémů používat kdekoli na světě; vlastní síťová vidlice používá běžnou šňůru se standardním konektorem typu "holicí strojek", takže ani s tím problém být nemůže. Samozřejmě by bylo příjemnější, kdyby disky externí napájení nepotřebovaly a "uživily se" z napájení na rozhraní FireWire; u takto velkých disků je však pochopitelné, že to dost dobře nejde.
Vlastní instalace k počítači spočívá v pouhém připojení: FireWire podporuje hot swap a disky jsou předformátované, takže malou chvilku po zapojení "drátu" a zapnutí disku se prostě ikonka disku objeví v okně Finderu (nebo na ploše, pokud jste si tu ošklivost nevypnuli), a můžeme začít hned pracovat. Ve Windows je tuším zapotřebí disk nejprve přeformátovat, ovšem to jsem samozřejmě nezkoušel.
Po čertech rychlý
Oba dva disky jsou velice příjemně rychlé, dokonce i při použití obyčejného FireWire 400 (s USB-2 to bude slabší, neboť ačkoli nominální rychlost USB-2 rychlost FireWire 400 přesahuje, v praxi se mu o ní podle většiny testů ani zdaleka nezdá; to jsem však samozřejmě nezkoušel, neboť i pro ty, kdo mají G5 s USB-2, je rozhraní FireWire nesrovnatelně lepší).
Pro měření rychlosti jsem použil standardní Xbench (xbench.com), a pro srovnání jsem za stejných podmínek přeměřil ještě třicetigigový interní IBM-DTLA-307030 a standardní applovskou interní "osmdesátku" od Seagate (ST380011A). Nejlepší orientační představu dává následující graf, který shrnuje celkové výsledky disků po zprůměrování jednotlivých testů:
Je vidět, že terabytový Bigger Disk není takový přeborník v rychlosti; dokonce i je-li připojen prostřednictvím rychlého FireWire 800, zůstává o něco málo pomalejší, než běžné interní disky (i tak je však jeho rychlost více než dostatečná pro zpracování videa: podívejte se na údaje v druhém grafu na konkrétní přenosové rychlosti). Půlterabytový Big Disk to ale více než vyrovná: i na obyčejném FireWire 400 je oproti interním diskům o tolik rychlejší, o kolik je Bigger Disk pomalejší; po připojení prostřednictvím FireWire 800 pak nechá interní disky daleko, daleko za sebou. Požadujete-li tedy extrémní rychlosti – dejme tomu při zpracování videa ve formátu HD, jak jej nabízí nejnovější Final Cut Pro, jemuž jsme se věnovali nedávno –, je Big Disk to pravé: pokud by jeho kapacita nestačila, nezapomínejme, že na jediný "drát" FireWire můžeme bez nejmenších problémů připojit několik desítek zařízení...
Jednotlivá měření a jejich výsledky vidíme v druhém grafu: na jeho ose Y jsou vyneseny přenosové rychlosti v megabytech za sekundu, na ose X pak jednotlivá měření: sekvenční a náhodné čtení a zápis bloků o velikosti 4 a 256 kilobytů:
Aspoň jeden problém
U tak skvělých zařízení, nadto nabízených za tak slušnou cenu, jakými jsou externí disky LaCie, se nevýhody hledají těžko: oba disky jsou rychlé, Big Disk je jako blesk; oba jsou velké, Bigger Disk je přímo obrovský. Někdo by snad mohl za nevýhodu považovat to, že Big Disk nemá USB, ale to by při jeho rychlosti byl skutečně naprostý nesmysl – ten disk je tak rychlý, že je škoda jej připojovat dokonce i přes obyčejné FireWire. Podařilo se mi nakonec narazit jen na jednu jedinou nepříjemnost – a tou je větrák Bigger Disku.
Jak je dobře vidět na obrázku, Bigger Disk potřebuje lepší chlazení, a proto má jeho skříňka v čele průduchy; navíc je disk vybaven větrákem, který se automaticky zapne převýší-li teplota uvnitř určitou mez. V tu chvíli ovšem disk přestane tichounce ševelit – za normálních okolností jsou oba externí disky, Big i Bigger, tišší než samotný počítač – a začne řvát: s Bigger Diskem se zapnutým větrákem to v jedné místnosti není nic příjemného.
Závěr
Oba externí disky jsou skvělé. Grandiózní Bigger Disk s jeho terabytovou kapacitou se spíše hodí někam do "serverovny", jak vzhledem k trochu nižším výkonům, tak i pro dost hlučný chod, pokud se zapne jeho interní větrák. Big Disk však je naprosto perfektní, chcete-li střihat a dále zpracovávat video: rychlý, s dostatečnou kapacitou pro několik celovečerních filmů bez komprimace; je dost velký a rychlý i pro střih a další zpracování filmů ve formátu HDTV. Přitom je poměrně malý, lehký a snadno přenosný. Kterýkoli z obou disků se docela určitě vyplatí.
Vložit nový příspěvek
