Kódování videa - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Seriály

Více seriálů



Zábava

Kódování videa

26. dubna 2006, 00.00 | V minulém dílu našeho seriálu o zálohování DVDisků na pevný disk jsme si ukázali, jak obsah DVD zkopírovat; dnes tedy budeme předpokládat, že obsah DVD již máme na pevném disku (nebo že disk není chráněný a rozhodli jsme se jej zároveň v jediném kroku kopírovat i překódovat), a podíváme se na to, co se s ním vlastně dá dělat.

V minulém dílu našeho seriálu o zálohování DVDisků na pevný disk jsme si ukázali, jak obsah DVD zkopírovat – asi nejlepší služby na Macu nabízí aplikace MacTheRipper (tu a tam se vyskytnou disky, jež Ripper nezvládne; pak je bohužel zapotřebí najít známého s Windows, kde tamní zvykové právo "co není přibité, to ukradnu" – a než se čtenář užívající Windows začne rozčilovat, nechť laskavě vyhledá licenční číslo svého Office :) – podporuje vznik programů pro překonání nejrůznějších ochran v daleko větší míře, než na Macu; pro více podrobností doporučuji nahlédnout do diskuse k minulému článku).

Dnes tedy budeme předpokládat, že obsah DVD již máme na pevném disku (nebo že disk není chráněný a rozhodli jsme se jej zároveň v jediném kroku kopírovat i překódovat), a podíváme se na to, co se s ním vlastně dá dělat.

Tak třeba nechat to jak to je...

V jistém smyslu optimální varianta je... nedělat vůbec nic, a ponechat záložní kopii DVD přesně v té podobě, v níž nám ji na pevný disk Ripper (nebo třeba obyčejná kopírovací služba Finderu) uložil. Takovouto kopii můžeme bez nejmenších obtíží přehrávat pomocí standardní aplikace DVD Player; jen nesmíme zapomenout při otevírání zálohy příkazem "Open DVD Media..." explicitně vybrat složku VIDEO_TS, nestačí zvolit disk jako celek.

Výhoda tohoto přístupu je, že neztratíme ani jediný bit kvality: co bylo na DVD, to máme na pevném disku. Podobně nepřijdeme o nabídky, jazykové varianty, titulky, vícekanálový zvuk, doplňkové filmy, komentáře režiséra, a případné další bonusy (pokud jsme samozřejmě úmyslně nevyužili schopnosti Ripperu tyto věci nekopírovat – k tomu více v příštím odstavci).

Zásadní nevýhoda naopak je, že potřebujeme skutečně hodně velký úložný prostor. Standard DVD totiž pro video využívá – z hlediska dnešních možností – velmi neefektivní kompresní algoritmus MPEG2. Kopie průměrného DVD tímto způsobem tedy zabere nějakých 5-9 gigabytů; dá-li se dnes za cenově dostupný považovat odhadem asi tak terabytový disk, dokážeme takto archivovat pouze něco přes sto dévédéček, a to je po čertech málo.

Existuje ještě jedna nevýhoda tohoto přístupu: nemůžeme při něm video doplnit o další zvukovou stopu (např. český dabing, získaný z televizního vysílání) nebo titulky. Obzvláště u méně rozšířených filmů, jež nevycházejí v české mutaci a jejichž primárním jazykem není angličtina, to bývá značně nepříjemné omezení.

Poznámka: samozřejmě, že v principu je možné disk přeautorovat a přidat titulky a/nebo zvukové stopy; nakolik je mi ale známo, v podstatě neexistuje software, který by to v plné šíři umožnil. Ačkoli vlastní video či audio můžeme z disku získat (pomocí postupů, jimiž se budeme zabývat později) a použít je při autoringu např. v aplikaci DVD Studio Pro – nebo, s řadou omezení, v iDVD –, nevím o žádném software, který by umožnil jako "asset" do DVD Studia naimportovat již zbuildované menu či již sestavené titulky.

Pro úsporu místa

Pro nás, kdo si nemůžeme dovolit bůhvíkolikaterabytový záložní prostor pro video, nezbývá než najít nějaký kompromis, který umožní místo ušetřit.

Nejjednodušší samozřejmě je některé části výchozího DVD neukládat vůbec: málokdy budeme patrně stát o zvukové stopy ve finštině či maďarštině, podobně většinu titulků vlastně nepotřebujeme (a ačkoli ve srovnání s videem titulky zabírají hodně málo místa, zase tak docela zanedbatelné také nejsou, neboť na DVD nejsou titulky uloženy jako text, nýbrž jako bitmapové obrázky).

Trochu spornější otázka je, zda ukládat nebo neukládat bonusy: často jde o samostatné a ne úplně krátké filmy, takže tím, že je nebudeme archivovat, můžeme ušetřit poměrně hodně; na druhou stranu mnohdy jsou bonusy velmi zajímavé, a přijít o ně např. vinou poškrábaného disku by byla téměř stejná škoda, jako přijít takto o vlastní film. Zde se musí každý rozhodnout sám, co považuje za podstatné...

Struktura DVD je taková, že není obecně možné "nadbytečné" zvukové či titulkové stopy nebo bonusy prostě smazat; to proto, že data jsou na DVD multiplexována do společných souborů. My si později o struktuře DVD řekneme trochu více; prozatím však stačí, že naštěstí tyto služby – tedy výběr pouze požadovaného titulu, případně výběr pouze požadovaného audia – zvládají přímo aplikace jako MacTheRipper či HandBrake.

Kodeky

Pokud by video bylo uloženo přímo v nekomprimované podobě, zabralo by zcela neúnosně velký prostor; proto se užívají tzv. kodeky – kompresní algoritmy (samo slovo kodek je prostě zkratka z "kodér/dekodér"). Ačkoli samozřejmě existují bezztrátové kodeky (příkladem může být třeba Apple Lossless, používaný ve Final Cutu), prakticky všechny současné kodeky dosahují mnohem většího kompresního poměru díky ztrátovosti. To znamená, že dekódované video není zcela totožné s originálním – jenže to "není moc vidět" (u současných kvalitních kodeků a alespoň trochu rozumného datového toku to není vidět vůbec).

A propos, datový tok: zní to odborně, avšak jde docela jednoduše a prostě o to, kolik místa video kódované tím kterým kodekem zabere. Pokud sekunda videa zabere dejme tomu megabyte, pak má daný kodek "datový tok" megabyte za sekundu, tedy 1 MBps, resp. 8 Mbps (datový tok se častěji udává v bitech, jakkoli v praxi je to samozřejmě jedno). Například kodek DV, užívaný prakticky všemi současnými digitálními kamerami, má stálý datový tok 25 Mbps – sekunda záznamu tedy zabere 8 megabitů, něco málo přes tři megabyty; minuta zabere cca 187 MB, hodina přibližně 11 GB.

U naprosté většiny moderních kodeků se může datový tok průběžně měnit podle toho, jak složitá a jak dynamická je kódovaná scéna (nemluvě o její velikosti; zde pro jednoduchost předpokládáme standardní televizní rozlišení); proto se obvykle hovoří o maximálním či průměrném datovém toku. Ztrátové kodeky pak celkem samozřejmě umožňují určit požadovaný (maximální a/nebo průměrný) datový tok předem, a kódují video tak, aby výsledek zadání odpovídal – samozřejmě je-li požadovaný datový tok příliš nízký, bude výsledný obraz mizerný.

Kupříkladu u kodeku MPEG-2, používaného takřka bez výjimky na DVD (DVD sice podporují také kodek MPEG1, avšak ten se v praxi nepoužívá), se datový tok pohybuje cca od 2 Mbps do 9.8 Mbps. Rozsah 2-4 Mbps většinou není ke koukání (s výjimkou krajně jednoduchých a statických scén), 4-6 Mbps je rozumný průměr pro většinu videa, více než 6 může mít smysl pro obzvláště dynamické scény. 9.8 Mbps pak je maximum, jež standard DVD vůbec připouští (a řada přehrávačů se s ním stejně nedokáže korektně vypořádat :)) Průměrný datový tok 5 Mbps pak dává něco přes dva gigabyty na hodinu videa, což zhruba odpovídá většině DVD – video běžného dvouhodinového filmu pak zabere cca 4 gigabyty (nezapomínejme, že do celkové velikosti DVD musíme přičíst také audio, jímž se budeme zabývat jindy, menu, bonusy, a titulky, nemluvě o případném obsahu DVD-ROM).

V současnosti jsou ovšem kodeky MPEG-2 již dávno zastaralé; užívá se kodeků z rodiny MPEG-4, jež nabízejí daleko nižší datový tok při srovnatelné kvalitě (nebo, samozřejmě, daleko vyšší kvalitu při srovnatelném datovém toku). Sama rodina MPEG-4 je velmi rozsáhlá, a zahrnuje mnoho různých kodeků (patří sem třeba i některé proprietární kodeky Microsoftu); podstatné však je, že ji můžeme rozdělit na dvě základní skupiny: starší kodeky ze skupiny ASP (Advanced Simple Profile, někdy se také označují jako MPEG-4 Part 2), a nové kodeky AVC (Advanced Video Coding, nebo MPEG-4 Part 10). Do prvé skupiny ASP patří kromě řady jiných kodeků také známé a často používané kodeky DivX a Xvid (nebo zmíněné kodeky Microsoft); zástupcem druhé skupiny AVC je kodek H.264.

Když už rozebíráme různé zkratky, za stručnou zmínku stojí zkratka FPS, již budeme často používat: znamená počet snímků za sekundu (frames per second), a vyjadřuje tak rychlost kódování. Pokud kupříkladu běží kódování videa ve standardním formátu PAL/SD rychlostí 25 FPS, pak probíhá právě v reálném čase (mohli bychom ukládat třeba vysílání na disk zakódované bez bufferu, ale počítači by už nezbyl čas na nic jiného); 50 FPS znamená, že kódování běží dvakrát rychleji (počítač by dokázal ukládat zároveň dva kanály); naopak 12 FPS je dvakrát pomalejší, takže dvouhodinový film budeme kódovat čtyři hodiny.

Který zvolit?

Inu, to je otázka do pranice (jež, hádám, nastane v diskusi k tomuto článku :)) – kodeky ze skupiny ASP nenabízejí ani zdaleka tak dobrý poměr komprese a kvality (jinými slovy, pro danou kvalitu potřebujeme vyšší datový tok, nebo při daném datovém toku dostaneme nižší kvalitu); kromě toho jejich nejběžnější implementace DivX není standardně v Mac OS X k dispozici, takže film kódovaný DivX si ve standardní instalaci Mac OS X nepřehrajeme (kodeky ovšem lze snadno a zdarma získat na Internetu: www.3ivx.com, www.divx.com). Na druhou stranu jsou tyto kodeky méně výpočetně náročné a ještě k tomu starší, díky tomu velmi dobře optimalizované, a tedy poměrně rychlé: na rozumně výkonném hardware – dejme tomu nějaká středně stará duální G5 – není velký problém dosáhnout 50-60 FPS. Pokud již máme kodek, je bez problémů i jeho přehrávání na takřka libovolném hardware.

Kodek H.264 má řadu výhod: v současnosti nemá konkurenci v poměru komprese a kvality, je široce standardizován – nejenže je součástí libovolné instalace Mac OS X, ale také právě kodek H.264 je základem obou soupeřících standardů pro DVD s vysokým rozlišením (tedy HD-DVD i Blu-Ray). Naproti tomu je však značně výpočetně náročný, a to jak při kódování (v HandBrake se mi na duální G5 1.8 GHz takřka nikdy nepodaří dosáhnout 20 FPS, a standardní kodek v QuickTime je ještě pomalejší), i při přehrávání: rychlejší G4 s dostatkem paměti je naprosté minimum pro rozumné přehrávání videa kódovaného H.264, spíše to chce G5.

Příště se podíváme na software, který nám na Macu umožní video kódovat – řekneme si tedy trochu více o již zmíněné aplikaci HandBrake (již osobně považuji za optimální kompromis), srovnáme ji se standardními schopnostmi QuickTime (jenž samozřejmě, chceme-li transkódovat, potřebujeme ve variantě Pro, nebo potřebujeme některé z řešení postavených nad QuickTime, např. skvělý Compressor od Apple), a zmíníme se také o portabilním balíku FFMpeg.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Zábava  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Multimedia  

Diskuse k článku

 

Vložit nový příspěvek   Sbalit příspěvky

 

tip na to, co zminit priste

Autor: nm Muž

Založeno: 26.04.2006, 07:11
Odpovědí: 0

Pěkný článek;
napadlo mě, že by možná v příštím pokračování stál za zmínku i D-Vision a D-Subtitler.

Odpovědět na příspěvek

Mbps

Autor: Amigos2 Muž

Založeno: 26.04.2006, 08:14
Odpovědí: 0

Nepochopil jsem tento myšlenkový parakotoul: "...kodek DV,..., má stálý datový tok 25 Mbps – sekunda záznamu tedy zabere 8 megabitů, něco málo přes tři megabyty" Chápu že 25Mbps = 3MB/s, ale co s tím má společného těch " ... 8 megabitů..."???

Odpovědět na příspěvek

RE: Mbps

Autor: OC Muž

Založeno: 26.04.2006, 21:32

Jejda, omlouvám se, hned to opravím (pokud mne tam ještě po publikaci článku RS pustí, to musím zkusit).

To vzniklo editací -- nejprv jsem tam měl "25 mbps, tedy 25 megabitů, jelikož bit má 8 bitů, jsou to 3 Mbps...", a pak jsem to několikrát předělával hledaje kompromis, (a) v němž by bylo pro každého srozumitelné jak to je, (b) jenž by nedělal z Vás čtenářů blbce uváděním naprostých samozřejmostí.

A blbce jsem udělal sám ze sebe, jelikož mi tam při tom přepisování zůstalo nesprávné číslo na nesprávném místě :)

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Mbps

Autor: OC Muž

Založeno: 26.04.2006, 21:36

Nepustí. Pane Máro, můžete to prosím příležitostně opravit? Vaše práva v RS by na to stačit měla :)

Nejjednodušší tam bude dát 25 namísto té 8, "... sekunda záznamu tedy zabere 25 megabitů ..."

Tisíceré díky.

Odpovědět na příspěvek

Chybka

Autor: Jozo Remen Muž

Založeno: 26.04.2006, 08:21
Odpovědí: 0

Chvilku som nechapavo cumel na toto:
„má stálý datový tok 25 Mbps – sekunda záznamu tedy zabere 8 megabitů, něco málo přes tři megabyty;“

snad teda 25 megabitov za sekundu a teda tri megabyty za sekundu…

k Handbrake: na PPC je to pomala katastrofa, aj ked sa zda byt jednoduchsi nez ffmpegX, do rychlosti ma daleko…
Na intel Macu to je ina, DivX tak 80 FPS, H.264 tak 25 FPS (dual 2.0 GHz)

Titulky z DVD do DVD Studia:
D-Subtitler – spravi .srt subor z VOB
http://www.versiontr
acker.com/dyn/moreinfo/ma
cosx/27402

Subtitler (prevedie do ineho formatu, aj DVD SP):
http://www.versiont
racker.com/dyn/moreinfo/m
acosx/8026

Odpovědět na příspěvek

D-Subtitler a cestina

Autor: Marek Konarik Muž

Založeno: 26.04.2006, 09:32

Podarilo se nekomu rozchodit subjekt s cestinou? Jde mi o Rip titulku z DVD do SRT souboru.

Odpovědět na příspěvek

RE: D-Subtitler a cestina

Autor: OC Muž

Založeno: 27.04.2006, 14:18

Poté, co se mne ptal asi na tisící znak jenž nedokázal dekódovat (z nichž ani zdaleka všechny nebyly s diakritikou) jsem se kajícně vrátil na titles.to :)

Podrobněji v dílu, věnovaném titulkům.

Samozřejm
, má-li tady někdo lepší zkušenosti, napište je!

Odpovědět na příspěvek

h.264

Autor: ondrej Muž

Založeno: 26.04.2006, 08:27
Odpovědí: 0

nedavno jsem pouzil na desetivterinove video ve velikosti PAL komresni kodek h.264 a melo to 80KB :-) chvilku jsem se myslel ze je to jen zastupce a pak jsem se dlouze radoval - do doby nez zavolal klient ze to nespusti :-( kvuli vykonu sveho PC

Odpovědět na příspěvek

Nedá sa zo všetkým súhlasiť

Autor: pepe Muž

Založeno: 26.04.2006, 09:22
Odpovědí: 0

Robíme bežne zákazky na encoding do rôznych formátov a spracovali sme cca. 800 celovečerných fimov. Dovolím si nesúhlasiť z tvrdeniami p. Čadu, že H-264 je najoptimálnejší formát. Nie je to pravda lebo WMV9 (VC-1) je podstatne kvalitnejší (aj keď je od MS) ako H-264 na rovnakom bit rate, frame rate a veľkosti frame. Naše skúsenosti ukazujú, že je to až 20-30% v prospech WMV !!! Žiaľ ale musím uznať, že WMV codec od MS je skutočne veľmi dobrý (asi preto, že MS kúpil) a zatiaľ sa nám nepodarilo ho prekonať.
Uporozňujem, že používame niekoľko encodérov, niektoré vedia všetky formáty, niektoré len jeden až dva, ale veľmi dôležité je ako sa samotný video source spracováva v čase a jeho kvalita (zašumenie, fragmentácia, atď.). Encoder je veľmi dôležitý prvok celého spracovania, lebo ten dokáže s tým istým codekom vytvoriť aj menší a kvalitnejší obraz ako nejaký iný (odskúšané a otestované).
Aby som len nekecal tak naše pokusy: 800kbps (VBR, double pass, WMV) video file prenasany cez DSL life bol bez problémov počas 2 týždňov. Takýchto testovacích jednotiek bolo súčasne pripojených 30.
MPEG-4 alebo H-264 neumožňujú v tej istej kvalite a bit rate rovnakú kvalitu ako WMV. Uznávam, že H-264 je veľmi zaujímavý codek, ale vadí mi na ňom to, že je dosť neprirodzený pri prehrávaní. Možno vidím aj trávu rásť, ale MPEG-4 je na tom lepšie, čo sa týka "prirodzenosti" obrazu.
Tento fakt je často diskutovaný v rôznych konferenciách a dá mu zamedziť len zvýšením bit rate, čo zase nespĺňa požiadavky na malý súbor.

Aby to nebolo také záhadné, tak celý princíp je schovaný v samotnom "algoritme" MPEG-4, H-264, WMV. Každý z týchto kodekov pracuje odlišne a potrebné ho vedieť nastaviť k danému source.

Preto doporučujem používať doble pass (na dva prechody)konverziu, lebo tým získate lepšiu kvalitu obrazu a menší súbor. Ak si môžte dovolit aj VBR (variable bit rate - meniaci sa tok dát), tak to urobte, tým znížite súbor na minimum, ako to len ide. Tento spôsob je najvhodnejší pre dlhšie materály, čo filmy určite sú.

pepe

Odpovědět na příspěvek

RE: Nedá sa zo všetkým súhlasiť

Autor: Luke Muž

Založeno: 26.04.2006, 11:32

ok, takze co nam radite pouzivat na kodovani? WMV9? To mame predpokladam na Macu smulu, nebo ne?
Rikate, ze nezalezi jen na kodeku, ale i na enkoderu, tak, ktery je dobry a ktery ne? Nebo ktery nje dobry na co?

diky moc za rady!

Odpovědět na příspěvek

RE: RE: Nedá sa zo všetkým súhlasiť

Autor: J.P. Muž

Založeno: 14.05.2006, 17:09

enkoding do WMV9 na macu lze,
Bohužel Microsoft už dávno tlačí WMV 10 s možnou podporou DRM a to pak (s tím DRM) na Macu nelze ani zaenkodovat, ani přehrát.

Jinak kupodivu i na Macu fungovalo DRM od Microsoftu, ale to už je dávno a týkalo se té první verze zabezpečení, kterou už nikdo prakticky nepoužívá.

Odpovědět na příspěvek

RE: Nedá sa zo všetkým súhlasiť

Autor: Jozo Remen Muž

Založeno: 26.04.2006, 12:30

problem je, ze WMV si je mozne pustit tak akurat na nohe… alebo na Windows

Ine systemy maju smolu, pouzivatelia s Win 98 maju smolu, ludia s Windows Media player 8 maju smolu…

WMV je navyse este narocnejsi nez H.264

V sucasnoti je najrozumnejsie asi ostat pri cistom MPEG-4 streame, advanced profile a k tomu AAC audio

Odpovědět na příspěvek

RE: Nedá sa zo všetkým súhlasiť

Autor: OC Muž

Založeno: 26.04.2006, 21:29

Hmmm... S WMV9 samozřejmě zkušenosti nemám, avšak

(a) zdá se mi nepravděpodobné, že by mohl být o tolik lepší než H.264 -- když v H264 lze statickou scénu poměrně únosně kódovat do datového toku 128 kbps (tedy méně, než kolik potřebuje MP3 pro kvalitní zvuk), není tam už moc místa na vylepšování :) (ten konkrétní test je na http://theshapeofdays.com
/2005/05/more_h264_demon.
html )

(b) i kdyby, je to zhola nezajímavé: jedná se o proprietární řešení, jež se nikde nedá přehrát. H.264 je standard, VMW ne.

Odpovědět na příspěvek

"VMW ne"

Autor: OC Muž

Založeno: 26.04.2006, 21:39

A WMV taky ne :D

Odpovědět na příspěvek

MPEG-4 je na tom lepšie, čo sa týka "prirodzenosti" obrazu

Autor: OC Muž

Založeno: 26.04.2006, 21:59

Já nevím, co si pod tím mám představit -- nejde náhodou o totéž, co velmi hezky rozebírá Kickaha v příspěvku 04-10-2005 09:31 PM v threadu forums.appleinsider.com/s
howthread.php?threadid=52
637 ?

Relevantní text je:

"It's kind of like how some people can't stand Sony Trinitron tubes, even though they have sharper detail than most other tubes. Other tubes blend the phosphor dots causing a lightening effect, and it looks 'better' to some people's eyes, but if you look at the darker Sony picture and turn up the brightness a touch, you end up with a *much* clearer picture with a deeper color range and richer black.

Also, if you consider that one of the common artifacts with video encoding is analogous to the Sharpen tool in Photoshop, et al, that can be a source of confusion. What you're seeing is a color boundary artifact... but the effect is to make it look more crisp. It's losing detail, but by cranking up the sharpening effect a bit, and drawing your eye to more coarse features more prominently, it gives the effect of being 'crisp'... even when throwing away a lot of image information. It looks good at small sizes, but if that were blown up to say, a wall projector, it'd look really bad. The H.264 OTOH, would look much better".

Odpovědět na příspěvek

RE: Nedá sa zo všetkým súhlasiť

Autor: pavel 123 Muž

Založeno: 26.04.2006, 23:37

Teda Pepe, dostals me... at tvuj prispevek ctu a zkoumam jak chci, tak jsem se jen dozvedel, ze je format Windows Media Video je lepsi nez cokoli jineho, ale tvoje ostatni informace jsou jen vata. Nejdrive pises, ze WMV9 je podstatne kvalitnejsi nez H264, pak upresnujes, ze o 20-30 procent, ale dal uz nic. Jaka byla metodika toho porovnani /tech 30%/? Nerozumim ani tomu pokusu s video souborem nekde na siti /800kbs, to je treba co?/... Mohl bys to priblizit? Treba tech 30 testovacich jednotek, co si pod tim mam predstavit? Jinak informace o tom, ze ruzne kompresni algoritmy jsou ruzne, o VBR a dvojpruchodovem zpracovani jsou tak obecne, ze nechapu zda to ma neco spolecneho s tvym tvrzenim, ze WMV je lepsi nez H264. Na druhou stranu me zaujalo, ze jste spachali 800 filmu a predpokladam, ze ve formatu WMV... Tim sis ovsem u me moc nesplhnul. P*

Odpovědět na příspěvek

Nefunkcni DVD

Autor: MN Muž

Založeno: 26.04.2006, 22:09
Odpovědí: 0

Mam prepaleny film na DVD (Jmeno ruze). Kdyz jej vsunu do PBooku a DVD Playeru ukazu na VIDEO TS tak jej zacne prehravat. Kdyz jej dam do stolniho prehravace, nic. Cim to? Par DVD uz jsem si "zazalohoval" a vzdy vse OK, toto DVD jsem zkousel nekolikrat, a porad stejny vysledek...

Odpovědět na příspěvek

RE: Nefunkcni DVD

Autor: OC Muž

Založeno: 27.04.2006, 00:14

Stolní přehrávače jsou (obecně) mnohem citlivější na spoustu nepodstatných ptákovin, než DVD Player (nebo kterákoli jiná aplikace pro přehrávání na počítači). Mohou jim vadit mezery nebo malá písmenka (nedej bože diakritika!) ve jménu disku. Mohou požadovat dosti šílenou skladbu několika souborových systémů nad týmiž daty. Mohou jim vadit jiné soubory uvnitř VIDEO_TS. Může jim vadit milión dalších věcí, jichž si program na počítači ani nevšimne.

Zjednoduše
ně -- DVD se musí vypéci v software, který je speciálně uzpůsoben pro pečení DVD. iDVD, DVD Studio, Toast to také umí... ale pokud např. jen uděláte image, strčíte na něj VIDEO_TS, a vypálíte to z Disk Utility, Mac to přehraje zaručeně, Wokna dosti pravděpodobně, ale ze stolních přehrávačů žádný. Nebo skoro žádný, nějaký krám od Cyberspace, co ve skutečnosti není stolní přehrávač ale jen jinak kapotovaný počítač, by možná mohl :)

Odpovědět na příspěvek

kvalita kodeku

Autor: lp - Lubor Přikryl Muž

Založeno: 27.04.2006, 00:43
Odpovědí: 0

Jasně, objektivní hodnocení z princiou neexituje, ale nějaké výsledky jsou tady:

http://www.compr
ession.ru/video/codec_com
parison/subjective_codecs
_comparison_en.html

ht
tp://www.macnn.com/articl
es/06/02/27/video.codecs.
compared/


LP

Odpovědět na příspěvek

Nefunkcni DVD

Autor: MN Muž

Založeno: 27.04.2006, 09:14
Odpovědí: 0

Mam prepaleny film na DVD (Jmeno ruze). Kdyz jej vsunu do PBooku a DVD Playeru ukazu na VIDEO TS tak jej zacne prehravat. Kdyz jej dam do stolniho prehravace, nic. Cim to? Par DVD uz jsem si "zazalohoval" a vzdy vse OK, toto DVD jsem zkousel nekolikrat, a porad stejny vysledek...

Odpovědět na příspěvek

DivX do DVD

Autor: Carevic Muž

Založeno: 28.04.2006, 08:13
Odpovědí: 0

Nevíte někdo o prográmku, který by uměl naopak z DivX udělat DVD, ale i s titulkama?

Odpovědět na příspěvek

RE: DivX do DVD

Autor: hastros Muž

Založeno: 29.04.2006, 10:43

MovieGate - www.macetvideo.com/mg2men
u/mg2menu.html

Odpovědět na příspěvek

RE: DivX do DVD

Autor: tomino Muž

Založeno: 07.08.2006, 13:30

zkus ConvertXtoDvd

Odpovědět na příspěvek

MPEG 2 - Dekodovani do MSWMM

Autor: Martin Jahoda - Cetleon Muž

Založeno: 17.01.2007, 21:13
Odpovědí: 0

Mam tv tuenr od lifeview, ktery bohuzel uklada snad v nejhorsim kodeku na svete, MPEG2, ktery neumi otevrit skoro zadny program., a ja ho potrebuju upravit, aby byl ve formatu wmv, a o male velikosti, ptz. ho potrebuju prezentovat na netu..,
Skousle sem uz 10. typu kodeku, ale jeden je horsi nez druhej.,
NEMA NEKDO PROSIM NEJAKEJ ODSKOUSENEJ, KTERY OPRAVDU FUNGUJE, A NEDELA PROBLEMY???..,
MOC PROSIM.., jsem uz zoufalej.,
Predem diky.,

Odpovědět na příspěvek

 

 

Odpověď na příspěvek:

problem je, ze WMV si je mozne pustit tak akurat na nohe… alebo na Windows

Ine systemy maju smolu, pouzivatelia s Win 98 maju smolu, ludia s Windows Media player 8 maju smolu…

WMV je navyse este narocnejsi nez H.264

V sucasnoti je najrozumnejsie asi ostat pri cistom MPEG-4 streame, advanced profile a k tomu AAC audio


Jméno:

Pohlaví:

,

E-mail:

Předmět:

Příspěvek:

 

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Apple kurzy

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: