Písma ve formátu TrueType - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Kde se narodil známý fotograf František Drtikol?

V dnešní soutěži hrajeme o:

Seriály

Více seriálů



Software

Písma ve formátu TrueType

23. března 2006, 00.00 | V prvním článku seriálu o písmech jsem se zaměřil na písma ve formátu PostScript (Type 1) a protože se jedná o nejobvyklejší formát písem, tedy formát, se kterým se asi setkáváme nejčastěji, dovolte mi shrnout důležité informace ještě jednou.

Pro správnou funkčnost PostScriptových písem na platformě Mac OS X, je nutné, aby písma splňovala tyto podmínky:

  1. FOND ID musí být ve spávném rozsahu
  2. encoding vector musí být podle Mac CE definice
  3. mapování jména znaku a jeho vizuální podoba musí být v souladu
  4. nesmí chybět žádná ze dvou částí písem ("kufřík" a "tiskárna")

Rád bych se ještě zastavil u poslední podmínky. Zde je totiž nutné dovysvětlit jednu drobnost, která se cize jmenuje "Single & family fonts problem". Podstata spočívá v tom, že písma, která se používají v kancelářích, ve velké většině obsahují čtyři řezy - normální, kurzívu (italic), tučný (bold) a tučnou kurzívu (bold italic). Pokud tomu tak je, pak je naprosto v pořádku to, že se v menu Písma zobrazuje jen normální řez a ostatní jsou dostupné přes klávesové zkratky nebo "tlačítka na liště". Jako příklad bych uvedl třeba písmo Times New Roman, které má tyto řezy:

  • Times New Roman Roman
  • Times New Roman Bold
  • Times New Roman Bold Italic
  • Times New Roman Italic

V tomto případě pak platí, že nemáte celkem osm souborů ve složce s tímto písmem, ale jen pět, protože informace, které jsou uloženy v "kufřících", jsou spojeny jen do jednoho souboru. To jsou tzv. family fonts

Co se však stane, když má rodina řezů více? Dobrým příkladem je například písmo Frutiger, které má 16 řezů:

  1. Frutiger 45 Light
  2. Frutiger 46 Light Italic
  3. Frutiger 55 Roman
  4. Frutiger 56 Italic
  5. Frutiger 65 Bold
  6. Frutiger 66 Bold Italic
  7. Frutiger 75 Black
  8. Frutiger 76 Black Italic
  9. atd.

Jak by tedy měly rodiny vypadat teď? Máme celkem osm řezů, bylo by tedy logické spojit Roman, Italic, Bold a Bold Italic, ale pak nám zbývá Light a Light Italic a Black a Black Italic. Ty dohromady dát nelze, protože řez Black, rozhodně není tučnou variantou řezu Light.

Z tohoto (nejen) důvodu se mohou písma dodávat také jako tzv. single fonts, tedy, že nejsou svázány do rodin po čtyřech řezech, ale jsou to samostatné řezy. To s sebou samozřejmě také nese své problémy, o kterých je asi zbytečné se rozepisovat.

Písma ve formátu TrueType

TrueType jako formát písem byl vytvořen společností Apple na konci devadesátých let minulého století a od začátku byl prezentován jako konkurent k písmům ve formátu PostScript. Měl vyřešit známé problémy a nabídnout typografům větší kontrolu nad zobrazováním znaků v malých velikostech a při malých rozlišeních. Z obchodního hlediska šlo samozřejmě o snahu snížit nemalé náklady na licence na Adobe Type Manager, který umožňoval zobrazení písem určených pro tiskárnu na monitoru. Následně Apple udělil licenci na TT písma firmě Microsoft, která vytvořila vlastní rasterizer, který následně implementovala do Windows, kde se formát TrueType stal standardem.

Formát TrueType používá jiný typ křivek pro definici tvaru znaku než PostScript a to také ve spojitosti s TT rasterizerem vedlo k tomu, že většina grafického průmyslu odsoudila formát TrueType jako horší, problematický a tedy nepoužitelný.

Písma TrueType měla dva základní problémy. Opravdu u některých písem docházelo k tomu, že v necelých velikostech bodu písma (například 8,65 b) byla křivka viditelně zdeformována, a jednak zde byl problém se znakovými sadami. Pokud jsem to totiž ještě nezmínil, TT písma měla vyřešit potíže s různými jazyky tak, že písma sama deklarují, které znakové sady podporují. Bohužel, některé aplikace v době, kdy to bylo relevantní tuto informaci ignorovaly, což opět vedlo k tomu, že se lokalizovaná písma musela generovat tak, že na "západní" znakové sadě byla ve skutečnosti středoevropská tabulka. Proto je možné, že jste třeba ve Windows 95 napsali ve Wordu 95 českým písmem smlouvu a dnes, ve Windows WP a Office XP po otevření obsahuje spoustu čtverečků.

Korektně vytvořená písma ve formátu TrueType fungují bez problémů na Mac OS X, jen musíte dát pozor na to, abyste neměli písmo se stejným názvem ve dvou různých formátech.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Informace  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Software  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: