Mac OS X Tiger - Jak na Automator - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Odkud pochází fotografka Anne Erhard?

V dnešní soutěži hrajeme o:

Seriály

Více seriálů



Software

Mac OS X Tiger - Jak na Automator

19. května 2005, 00.00 | V tomto a několika navazujících článcích si toho řekneme trochu více o jedné z nových hraček Tigeru, o systému Automator: nejprve se seznámíme s jeho uživatelským rozhraním a možnostmi, seznámíme se s jeho "akcemi" a naučíme se je sestavovat do "pracovních postupů"... a docela nakonec si ukážeme, jak takové akce lze přímo psát ve standardním vývojovém prostředí Apple.

V tomto a několika navazujících článcích si toho řekneme trochu víc o jedné z nových hraček Tigeru, o systému Automator: nejprve se seznámíme s jeho uživatelským rozhraním a možnostmi, seznámíme se s jeho "akcemi" a naučíme se je sestavovat do "pracovních postupů"... a docela nakonec si ukážeme, jak takové akce lze přímo psát ve standardním vývojovém prostředí Apple.

Základy

Na MujMacu jsme již o Automatoru dvakrát psali; v obou případech však šlo o předběžné články před uvolněním systému 10.4, takže jsme se museli omezit na informace a obrázky, jež zveřejnila sama firma Apple. Dnes se již můžeme věnovat konkrétním zkušenostem.

Nejprve však zopakujeme to nejdůležitější: o co vůbec jde?

Automator je systém pro sestavování pracovních postupů z jednotlivých akcí.

Nejde o nástroj pro řízení ostatních aplikací (jakkoli řada konkrétních akcí může jiné aplikace řídit), nejde o grafický systém (jakkoli řada konkrétních akcí může pracovat nad grafickými daty), nejde o nástroj pro zpracování textu (jakkoli řada konkrétních akcí pracuje právě nad textem): jedná se o zcela universální prostředek pro skládání akcí, a Automator dokáže cokoli, pro co bude mít příslušné akce k dispozici.

Vazba mezi akcemi

Ti, kdo znají shellové příkazy a jejich spolupráci prostřednictvím pipe, zjistí, že Automator pracuje na velmi podobném principu: jen "se to nepíše do příkazového řádku", ale "skládá se to myší". Základní princip však je týž: každá akce provádí nějakou jednoduchou činnost, jež (obvykle) zpracuje vstupní data v určitém formátu, a (na jejich základě) generuje data výstupní. Ta mohou být vstupem pro další akci, a tak dále... Ovšem, stejně jako v shellu můžeme navázat příkazy pomocí středníku namísto pipe, mohou i akce Automatoru navazovat bez předání dat – podívejme se na klasický příklad z ukázkových pracovních postupů:

Akce číslo 1 vlastně – z hlediska samotného zpracování dat – nedělá nic; jen zobrazí informaci pro uživatele a umožní mu pracovní postup přerušit. Proto také nemá smysl, aby tato akce následující předávala nějaká data: povšimněme si, že v jejím pravém dolním rohu je "Anything" (jež říká, že akce může vrátit cokoli), a v pravém horním rohu akce následující je uvedeno "Files/Folders" (jejím vstupem mohou být soubory a složky), avšak tyto dvě položky nejsou propojeny.

Teprve akce číslo 2 začne "doopravdy něco dělat": konkrétně, vybere skupinu zvolených souborů (nebo složek). Ačkoli podle jména jde o "akci Finderu", s Finderem nemá ve skutečnosti nic společného – prostě jen vybere zadané soubory, a předá je další akci ke zpracování, nic více, nic méně.

Akce číslo 3 dostane nějaké soubory (nebo složky) od akce předcházející – v našem případě tedy ty přímo vybrané: všimněte si, že tentokrát jsou akce vpravo propojeny "zobáčky", jež indikují právě předání dat z jedné akce do druhé. Výsledkem třetí akce jsou opět soubory – tentokrát ovšem ty nově vytvořené kopie.

Čtvrtá akce nad svými vstupními soubory – v našem pracovním postupu tedy nad nově vytvořenými kopiemi – provede nějakou grafickou operaci; konkrétně jde o změnu obrázků na monochromní v sépiovém tónu, ale to je samozřejmě poměrně lhostejné. Výsledkem jsou tytéž soubory, jež byly vstupem akce – jenže již upravené (mimochodem, je docela pravděpodobné, že ve skutečnosti nepůjde o tytéž soubory, nýbrž o soubory nové, uložené na totéž místo a s týmiž jmény: to také z hlediska funkce není příliš důležité).

Pátá a poslední akce pak prostě všechny soubory, jež dostane jako vstup (od akce předcházející), otevře v aplikaci Preview. Ta jediná tedy skutečně přímo řídí nějakou aplikaci.

Přesně na témže principu jsou sestaveny všechny pracovní postupy: akce na sebe navazují a přitom si mohou (ale nemusí) vzájemně předávat data. Než se tedy pustíme do sestavování pracovních postupů, musíme znát akce, jež jsou k dispozici: v příštím dílu se proto seznámíme s těmi nejdůležitějšími ze standardních akcí, jež Automator nabízí. Ukážeme si také trochu blíž grafické uživatelské rozhraní aplikace Automator – a pak už se hned pustíme do tvorby vlastních pracovních postupů.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Informace  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Software  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: