Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!
Zadejte Vaši e-mailovou adresu:
Kamarád fotí rád?
Přihlas ho k odběru fotomagazínu!
Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:
Periferie
Contour Shuttle: skvělý, ale...
6. října 2003, 00.00 | Dnes se podíváme na zařízení Contour ShuttlePro (a jeho "menšího bráchu", Contour Space Shuttle). Jde o zcela univerzální ovládací zařízení, jež můžeme využít pro řízení libovolné aplikace; především je však určeno pro usnadnění střihu videa.
Dnes se podíváme na zařízení Contour ShuttlePro (a jeho "menšího bráchu", Contour Space Shuttle). Jde o zcela univerzální ovládací zařízení, jež můžeme využít pro řízení libovolné aplikace; především je však určeno pro usnadnění střihu videa.
O co jde, instalace
Jak vidíme na následující fotografii, základem celého zařízení je klasické střihové "točítko" Jog&Shuttle: dvojitý prstenec, jehož vnitřní část se dá točit na obě strany bez omezení a obvykle slouží ke krokování záběrů dopředu a dozadu, zatímco vnější lze proti tlaku pružiny otáčet na obě strany k dorazům a používá se pro přehrávání a přetáčení na jednu či na druhou stranu. Kromě "točítka" je k dispozici několik tlačítek, jejichž význam je volně definovatelný. Točítko mají všechny výrobky firmy Contour v zásadě stejné; liší se jen počtem tlačítek: nejlevnější Space Shuttle jich má pět, na ShuttlePro jich nalezneme třináct, a nejnovější ShuttlePro v2 (který jsem k dispozici na testování neměl, znám jej jen z webu firmy Contour — www.contourdesign.com) má ještě o dvě víc.
V následujícím textu budu řadu věcí dost ostře kritizovat; hned na začátku je proto zapotřebí zdůraznit, že Shuttle funguje velmi dobře a nedostatky jsou takříkajíc kosmetické: asi jako kdybyste si koupili auto, jež má sice poškrábaný lak, špatně funguje stahování oken, nehraje rádio a zlobí zámky u dveří, ale jezdí naprosto perfektně a i na dlouhých cestách se v něm sedí velmi pohodlně. Tak je tomu i se Shuttle: za celou dobu testování se mi ani jednou nestalo, že by něco nefungovalo, a při střihu je velmi, velmi pohodlné (po pravdě řečeno sám docela uvažuji o tom, že si jej pořídím — nebýt nedostatků v software, udělal bych to docela určitě). A ty problémy... k těm se dostanu zanedlouho.
Vlastně, o prvním z nich je namístě se zmínit hned; také ale napřed trochu chvály: je třeba ocenit, že firma Contour používá standardní instalační formát Mac OS X "pkg", a ne všelijaké víceméně nefunkční příšerné přežitky minulosti od firmy VISE. To je tedy v naprostém pořádku. Co ovšem v pořádku není je to, že po instalaci programového vybavení pro v podstatě jen a jenom dodatečnou klávesnici je nutné restartovat počítač! Takové věci byly snad únosné v dobách Mac OS 6, ale software pro Mac OS X si může dovolit požadovat restart pouze jde-li o upgrade jádra systému: ve všech ostatních případech je to zbytečné, protože Mac OS X lze překonfigurovat dynamicky.
Vlastní funkce Shuttle je velice jednoduchá: zařízení dokáže generovat řadu událostí — samozřejmostí je stisknutí toho či onoho tlačítka, navíc je zde "krok točítka Jog doprava", "krok točítka Jog doleva", "natočení prstence Shuttle do první polohy vpravo"... a tak dále; u zařízení ShuttlePro, jemuž jsem se věnoval nejpodrobněji, je těchto událostí dohromady 48. Každé události můžeme přiřadit některou z následujících akcí:
- simulace stisknutí klávesy či kombinace kláves (ne ale sekvence, to už software bůhvíproč nezvládá);
- simulace stisknutí přepínače (Shift, Alt...);
- scrollování nahoru či dolů;
- otevření zvoleného souboru či složky;
- přepnutí sady příkazů (to si vysvětlíme za chvilinku podrobněji).
U akcí, u nichž to dává smysl, nám ovládací software ještě umožní zvolit opakování: akce může být provedena pouze jednou, nebo automaticky opakována s nastavitelnou frekvencí.
Takovýchto seznamů, přiřazujících akce událostem, si můžeme nadefinovat libovolné množství. Kterýkoli z nich můžeme přiřadit některé z aplikací; ShuttlePro pak po aktivaci této aplikace automaticky začne používat právě odpovídající seznam. Jeden seznam je označen jako "globální": jde o trochu zavádějící název, neboť nejde o seznam základních operací, jež by platily všude, nýbrž pouze o seznam, který se použije v rámci kterékoli aplikace, jež vlastní seznam nemá.
Poslední finta spočívá v tom, že jedné aplikaci může být přiřazeno více různých seznamů: tím se dostáváme k výše zmíněné službě "přepnutí sady příkazů", jež prostě vybere další seznam pro touž aplikaci. A to je už opravdu všechno.
Software: ani nemluvit!
Už z právě popsaného výčtu služeb programového vybavení, jež Shuttle řídí, je vidět, že to u firmy Contour tak trochu odflákli: kde je skutečné "default" nastavení, tj. takové přiřazení akcí, jež by fungovalo v libovolné aplikaci, v níž není dané klávese přiřazena jiná služba? A co možnost přiřadit událostem sekvence kláves či třeba AppleScripty? Uživatel by také měl mít možnost rozhodnout, má-li se pro aplikaci při její aktivaci vždy nastavit zvolený seznam, nebo zda se při aktivaci aplikace nastaví vždy ten seznam, s nímž jsme v dané aplikaci pracovali naposled: troufám si tvrdit, že druhá varianta je ve většině případů daleko nejrozumnější. Ovládací software Contour však bohužel využívá té první — a ještě k tomu si seznam nemůžeme snadno vybrat, je to vždy ten první. V praxi to tedy znamená, že přepneme z Final Cutu do Finderu, abychom si našli nějaký pomocný soubor, vrátíme se do Final Cutu, stiskneme automaticky tlačítko ShuttlePro... a nestačíme se divit co se děje, protože software nám přepnul seznam z toho, který jsme měli nastavený, na "digitalizační"! Spolu s tím, že aktivní seznam není nijak nikde indikován, je to docela dost nepříjemné.
Uživatelský "komfort", který software nabízí, snad nemá smysl ani kritizovat. U takovéhoto zařízení bych si dovolil za samozřejmost považovat přidání položky na pravý okraj hlavní nabídky pro stálé a pohodlné řízení, možnost jediným stiskem tlačítka vyvolat panel, který by zobrazil hlavní přiřazení příkazů platné v dané chvíli, a velmi pohodlný editor seznamů přiřazení.
Ze zmíněných služeb však není k dispozici ani jediná, a editor je extrémně nepohodlný a nešikovný; kromě toho je to samostatná aplikace, ačkoli by podle zdravého rozumu rozhodně patřil jako nový panel do System Preferences. Uživatelské rozhraní aplikace je také bonbónek: především, většinu okna zabírá naprosto zbytečný a nefunkční obrázek ShuttlePro a logo firmy Contour:
Rozevírací nabídka "Target Application" na první pohled vypadá jako místo, v němž si vybereme právě editovaný seznam. Kupodivu je tomu skutečně tak, ačkoli kromě toho tato nabídka také slouží namísto nabídky "Soubor", protože v ní nalezneme vytvoření nového seznamu, zrušení seznamu, import či export... zkrátka samé služby, jež bychom v hlavní nabídce aplikace hledali marně!
Nabídky "User Action", "Computer Response", "Keystroke" a "Frequency" už žádné zvláštní překvapení neskrývají: první z nich obsahuje všech 48 možných událostí; ostatní nabídky a textová pole slouží k určení akce, jež bude události odpovídat. Napsal jsem "textová pole"? Ale kdež, nic takového: jde o nestandardní ovladače, klepneme-li myší do pole "Comment", neobjeví se v něm kursor — namísto toho se otevře nové okno, v němž můžeme požadovaný text zadat. A ovšem — u tak strašlivé aplikace se ani nic jiného čekat nedalo — jsme oběma nohama v Carbonu a osmibitové prehistorii výpočetní techniky: na češtinu můžeme zapomenout, aplikace "natvrdo" používá osmibitové kódování Mac Roman:
Člověku by se chtělo programátory firmy Contour probudit — zřejmě si spletli století. Samozřejmě, že o jakémkoli pohodlí nebo přehledu při editaci seznamů tímto způsobem vůbec nelze mluvit. Ještě tak nejpřehlednější je export seznamů do textové podoby; ten ovšem zase neobsahuje kompletní informace o nastavení (schází zde např. opakování) a nelze jej naimportovat zpět. Je tedy snad vhodný k vytištění, jako reference pro uživatele? Omyl, není! Na rozdíl od nepřehledného panelu aplikace totiž v textovém exportu nejsou kódy kláves převedeny na jejich symbolické názvy; jestliže tedy např. v panelu vidíme "opt-right" (zde je nám to pro orientaci ale málo platné vzhledem k tomu, že vidíme vždy jen jednu definici naráz), ve vyexportovaném textu namísto toho máme "option + 0x7C". Smysl celé věci mi poněkud uniká...
Co je ještě horšího: v Mac OS X jsou pochopitelným standardem textové, obecně srozumitelné konfigurační soubory; zvlášť u aplikačních předvoleb je formát XML přímo povinností. S něčím takovým si ovšem ve firmě Contour hlavu nelámou: předvolby, stejně jako vyexportované konfigurační soubory, jsou v nedokumentovaném proprietary binárním formátu!
Už jsem se zmiňoval, že by bylo samozřejmé, kdyby v liště nabídek byl ovladač, umožňující přepínání seznamů a indikující současný stav: namísto toho ovšem řídící software při přepnutí krátce zobrazí v rohu obrazovky okénko se jménem právě vybraného seznamu. Oh, kde jsou staré nedobré časy residentních programů v MS DOSu — ty mívaly přesně stejné GUI!
Hardware: velmi dobrý
Jak je ovládací software pramizerná vykopávka, je hardware ShuttlePro velmi, velmi příjemný. Tlačítka mají právě ideální zdvih aby se s nimi skvěle pracovalo: není třeba je mačkat silou, ale na druhou stranu se nám ani náhodou nemůže stát, že bychom některé z nich stiskli nechtěně jen při položení ruky na ovladač.
Rozmístění ovládacích prvků je také výborné: přinejmenším s mou velikostí ruky jsou všechna tlačítka (vyjma levé dolní dvojice) i Jog/Shuttle okamžitě v dosahu prstů bez jakýchkoli pohybů zápěstím; díky trojici malých výstupků mezi oběma řadami horních tlačítek se snadno na ovladači orientujeme i poslepu. Prstenec Shuttle díky gumovému plášti výborně padne do prstů a neprokluzuje. Snad jen točítko Jog by mohlo mít víc "důlků" pro prst — takhle se musíme buď podívat, nebo trochu šmátrat. To ovšem zjistili ve firmě Contour také, takže nejnovější ovladač ShuttlePro v2 už má důlky na točítku tři: v ruce jsem to neměl, ale předpokládám, že po hardwarové stránce to už bude úplně perfektní. Konečně, ačkoli oba ovladače padnou do ruky velmi dobře, ShuttlePro je díky prodloužené podložce pod zápěstí rozhodně pohodlnější při delší práci.
Za hardware tedy firma Contour dostane skoro plný počet bodů. Jen skoro proto, že v jedné drobnosti jejich vývojáři bohužel opět zaspali dobu: připojovací kabel USB je totiž strašlivě dlouhý a darmo vytváří na stole nešikovný a ošklivý kabelový "salát": zřejmě si v Contouru nevšimli, že už řadu let se zařízení USB připojují přímo ke klávesnici nebo nanejvýš k displeji, a takřka nikdo je netahá až pod stůl přímo k počítači (a pro těch pár lidí, kdo to z jakéhokoli důvodu dělají, existují USB prodlužovačky)...
Závěr: pokud víc stříháte, kupte si to...
... a bombardujte výrobce požadavkem na pořádně udělaný ovládací software. Ačkoli vinou toho současného vám možná zešediví nějaký ten vlas navíc, pohodlí při střihu to rozhodně vyváží: mezi řízením klipu z klávesnice či myší a točítkem je opravdu obrovský rozdíl.