Nastal čas na kakao - Notifikace: nepřímé předávání zpráv - MujMAC.cz - Apple, Mac OS X, Apple iPod

Odběr fotomagazínu

Fotografický magazín "iZIN IDIF" každý týden ve Vašem e-mailu.
Co nového ve světě fotografie!

 

Zadejte Vaši e-mailovou adresu:

Kamarád fotí rád?

Přihlas ho k odběru fotomagazínu!

 

Zadejte e-mailovou adresu kamaráda:

Soutěž

Sponzorem soutěže je:

IDIF

 

Jaký fotograf/ka získal/a cenu za nejpopulárnější příspěvek v Nikon Photo Contest?

V dnešní soutěži hrajeme o:

Seriály

Více seriálů



Informace

Nastal čas na kakao - Notifikace: nepřímé předávání zpráv

13. května 2005, 00.00 | Úkolem trojice tříd NSNotification... je zajistit korektní a plně funkční předávání zpráv i v případech, kdy objekt který zprávu odesílá vůbec neví, které objekty ji mají dostat. Můžeme to vyjádřit také jinak – zatímco v klasickém mechanismu předávání zpráv volí jak obsah zprávy, tak i jejího příjemce odesilatel, umožňuje notifikační systém API Cocoa také to, aby odesilatel zvolil pouze obsah zprávy, zatímco příjemce sám určí – podle obsahu – které všechny zprávy chce dostávat.

Úkolem trojice tříd NSNotification... je zajistit korektní a plně funkční předávání zpráv i v případech, kdy objekt, který zprávu odesílá, vůbec neví, které objekty ji mají dostat. Můžeme to vyjádřit také jinak – zatímco v klasickém mechanismu předávání zpráv volí jak obsah zprávy tak i jejího příjemce odesilatel, umožňuje notifikační systém API Cocoa také to, aby odesilatel zvolil pouze obsah zprávy, zatímco příjemce sám určí – podle obsahu – které všechny zprávy chce dostávat. Pro dynamické systémy, složené z řady samostatných modulů, jež jsou za běhu podle potřeby spojovány, je tato možnost nesmírně výhodná a programátorům ušetří obrovské množství práce.

Základní princip

Jednou ze zásadních výhod tohoto přístupu je to, že není zapotřebí navazovat přímé spojení mezi samostatnými programovými moduly. Vazba mezi takovými moduly může být realizována pouze prostřednictvím smluvených jmen zpráv; to zvyšuje flexibilitu takových modulů a snižuje pravděpodobnost programových chyb. Podívejte se na první obrázek:

V levém horním rohu vidíme klasický přístup, kdy spolu objekty A a B komunikují přímo. Jsou-li oba objekty pevnými částmi jediného modulu, je to samozřejmě optimální; jestliže se však jedná o objekty z různých modulů, které se mohou dynamicky spojovat a oddělovat, mohou nastat při chybě programátora nepříjemné problémy – typické situace vidíme níže v levé části obrázku: korektní navázání spojení z objektu B na objekt A, ale chybné spojení v opačném směru, nebo odstranění objektu B aniž by byla zároveň zrušena vazba uvnitř objektu A.

Při vazbě prostřednictvím třídy NSNotification nic takového nehrozí – žádné explicitní vazby mezi objekty totiž nejsou. Oba objekty pouze vysílají a přijímají zprávy "Xyz"; o korektní doručení – je-li vůbec komu doručovat – se postará sám systém.

Další významnou výhodou je to, že můžeme snadno, bezpečně a bez zvláštní programátorské práce zajistit rozeslání zprávy více objektům:

V levé části obrázku opět vidíme klasický přístup, při kterém objekt musí využít služeb třídy NS(Mutable)Array a starat se o udržování jejího obsahu (obrázek ukazuje i nebezpečí nekorektního obsahu pole – čtvrtý objekt B byl zrušen, ale pole o tom "neví"). Pravá část obrázku znovu ukazuje bezproblémový přístup prostřednictvím třídy NSNotification – o nic se nemusíme starat; objekt A prostě odešle zprávu "Xyz" a systém ji automaticky předá všem objektům, které mají o zprávu "Xyz" zájem.

Konkrétní API

Konkrétní API je nesmírně jednoduché: objekt, který má zájem o přijímání zpráv, se zaregistruje u centra (NSNotificationCenter) jako "observer" takto:

NSNotificationCenter *nc=[NSNotificationCenter defaultCenter];
[nc addObserver:obj selector:@selector(msg:) name:@"Xyz" object:nil]; 

Pokud bychom měli zájem jen o zprávy, odeslané některým konkrétním objektem, můžeme jej uvést na místě nil jako argument object: – systém nám pak bude předávat pouze notifikace generované tímto objektem a žádné jiné.

Kdokoli pak kdykoli může odeslat zprávu takto:

[[NSNotificationCenter defaultCenter] postNotificationName:@"Xyz" object:self]; 

a objekt obj (a kdokoli další, kdo se zaregistroval pro příjem zpráv "Xyz") ji automaticky dostane prostřednictvím vlastní metody msg: (již uvedl v registraci). Argumentem této metody je pomocná (automaticky vytvořená) instance třídy NSNotification, jež umožňuje příjemci získat bližší údaje o tom, kdo zprávu odeslal (případně další informace, jež mohou být uvnitř notifikace uloženy – podobně, jako tomu bylo u výjimky NSException – v rámci vloženého objektu NSDictionary jako tzv. userInfo). Implementace metody msg: tedy může vypadat nějak takto:

-(void)msg:(NSNotification*)nn {
  if ([nn object]==objekt_o_který_se_zajímáme) {
    ...
  }
}

Samozřejmě, objekt, který se zaregistroval jako příjemce notifikací, se musí před uvolněním z paměti odhlásit:

-(void)dealloc {
  [[NSNotificationCenter defaultCenter] removeObserver:self];
  ...
  [super dealloc];
}

Cocoa pro náročnější programátory nabízí řadu dalších služeb prostřednictvím třídy NSNotificationQueue – je např. možné určit, zda se notifikace mají rozesílat ihned, nebo až ve chvíli, kdy "systém nemá nic lepšího na práci"; lze si také vyžádat automatické sdružování totožných notifikací, takže namísto – například – deseti požadavků na přemístění kursoru se pošle jen ten poslední, neboť by ty předchozí beztak překryl. To už je ale "vyšší dívčí" a popis těchto možností by přesáhl záběr našeho seriálu.

Obsah seriálu (více o seriálu):

Tématické zařazení:

 » Rubriky  » Informace  

 » Rubriky  » Agregator  

 » Rubriky  » Začínáme s  

Poslat článek

Nyní máte možnost poslat odkaz článku svým přátelům:

Váš e-mail:

(Není povinný)

E-mail adresáta:

Odkaz článku:

Vzkaz:

Kontrola:

Do spodního pole opište z obrázku 5 znaků:

Kód pro ověření

 

 

 

 

 

Přihlášení k mému účtu

Uživatelské jméno:

Heslo: