MůjMAC

Je páté století našeho letopočtu. Římská říše a starověk vůbec to má za sebou (vyzkoušet jsme si jej mohli v Age of Empires 1) a Evropa se ocitá ve zmatku a v době temna. Jediné zbytky Říma zůstávají v Byzantské říši a daleko na východě se, oproti Evropě, rozvíjejí silné a pokročilé civilizace. Západ je ve zmatku, do kterého kromě vzájemných občasných nebo dlouhotrvajících bojů nově se formujících národů jako jsou Frankové, Sasové nebo Britové přispívají barbarské kmeny, Vikingové nebo všudepřítomní Keltové. Porovná-li se architektura, literatura nebo vojenská schopnost s Římem, dá se říci, že se začíná od podlahy (blátěné). Čeká se na krále. Takhle nějak by si člověk mohl představit začátek hry Age of Empires 2: Age of Kings GE.

Přestože se AoE 2 objevila na PC už někdy v roce 1999 (je nutné podotknout, že jen "samotná" hra, nikoliv Gold Edition, tedy se všemi datadisky), jedná se stále o klasiku žánru realtime strategie, a tak je nanejvýš radostné a chvályhodné, že nám ji tým Westlake přeportoval pro Maca. Je to ale také zásluha vydavatelské firmy Bold, která vznikla za účelem převádět úspěšné tituly od Microsoftu (chápej herní :) na jemu už zdaleka ne tak cizí platformu.

King of the Hill (Král na hoře :) se svojí věrnou družinou.

Age of Empires 2 je klasikou žánru nejen pro svou popularitu, ale také samotným herním stylem, který můžete znát například už z Warcrafta nebo Duny 2, tedy her, které realtime strategii vlastně začaly. Jedná se o trojboj: sběr surovin/stavění jednotek a budov/ničení ostatních na mapě. Možná si řeknete, že to tu bylo už několikrát, ale to jste ještě nehráli AoE2.

Tahle hra má totiž mnoho kvalit, které se v leckteré jiné RTS (Real Time Strategy) neobjevily. Jednak je potřeba se zmínit o jakémsi duchu historie a realističnosti (nebojujete s dvouhlavými draky nebo mutanty z planety Nova, ale za národy, které jsou vám určitě alespoň povědomé ze školy, a kterých je tu 14+4 nové z datadisku - každý má ojedinělé vlastnosti a jednotky). Snad mě moje paměť nešálí, ale podobně historie se týkající hra nevyšla (neříkám ovšem, že nevycházely historicky založené strategie). Tedy, snad kromě její vlastní předchůdkyně. Například prakticky unikátní je systém "pokroku" v jednotlivých historických etapách vývoje civilizace. Ty jsou celkem čtyři: začínáte v době temného středověku a postupujete nejprve k feudalismu, dále k něčemu co autoři nazývají Castle Age (věk, kdy se objevují hrady, o českém termínu bohužel nevím) a Imperial Age (to se dá snad přirovnat k období začátku kolonizace). Podle toho, v jakém věku se právě jako hráč ocitáte, se odvíjí i vaše vlastnosti staveb a jednotek. Vznikají tak někdy (např. v případě silně nevyrovnané multiplayerové "partie") poměrně úsměvné souboje divochů v bederních rouškách proti puškám a dělům. Právě tohle dělá z pokračování úplně jinou hru, než byl první díl. Tady už jde i o strategii, a ne jen rychlost klikání, která je až na druhém místě.

Obléhání nepřátelského hradu se neobejde bez rychlé jízdy a dalekonosných trebuší.

Další ojedinělou vlastností Age of Empires 2 je opravdu výborně propracované ovládání, které by každý virtuální generál vyvažoval zlatem. Bojové jednotky se chovají z 99% jak chcete. A nezáleží, jestli jde o malou přepadovou jednotku použitou zpravidla na počátku hry, nebo celé armády na bitevním poli. Zde musím podotknout, že AoE2 je především hrou, a nikoliv simulací, takže je v rámci hratelnosti (dle mého soudu zdařile) ovládání zjednodušeno. Pokud se vám zdá, že máte ovládacích prvků málo, nebo že by se dalo s jednotkami dělat trochu více, stačí zapnout v interfacu tlačítko pokročilého ovládání a v tu ránu se nabízí ovládání formací nebo chování jednotek při styku s nepřítelem.

A co grafika? Není sice 3D, což není a nikdy nebude samo o sobě zárukou dobré hry, ale je přinejmenším zdařilá. Není příliš dětská, ani tu nechodí rytíři v brněních samý hřeb a bodák, ale snaží se co nejvíce zachovat přirozennost. To se zejména hodí v singleplayeru, jehož kampaně se týkají důležitých historických bitev jednotlivých národů, a o kterém si ještě něco povíme později. Navíc je poměrně rozmanitá, animace budov a jednotek odpovídá faktorům jako je jejich úroveň nebo příslušnost k té či oné civilizaci (pagoda vs. evropské došky atd.). Podobně je tomu i se zvukem, takže například Frankové odpovídají na vaše rozkazy v jiném jazyce (zřejmě zkomolená francouzština, nevím) než Korejci nebo vám do veselého budování vyhrává jiná muzika. Toť vše k provedení.

Ekonomika záleží především na schopnosti uživit poddané

Možnosti hry se vám ukáží již v menu. Nejdříve tutorial, čili jak co funguje a kam kliknout když to či ono potřebuji. A navíc trochu bojování. Singleplayer toho nabízí požehnaně: 1) kampaně za jednotlivé národy, které vám třeba osvěží znalosti z dějepisu (historie tu není zdaleka tak překroucena, jak byste mohli s obavami čekat) a které střídají a odkrývají strategickou i taktickou stránku hry. 2) nové kampaně, které přibyly s přiloženým datadiskem - Age of Conquerors. 3) standard game - hraje se na jediné mapě proti několika počítačem řízeným hráčům. Singleplayer je bezesporu zábavný, ale to pravé přichází v multiplayeru. Také se od sebe obě tyto formy hry podstatně liší. Počítač, i když vyniká schopností ovládat spousty jednotek najednou, nedosahuje zákeřnosti a inteligence hráče z masa a kostí. Zpravidla platí, že to, co se v singleplayeru naučíte, je snad lepší ve hře více lidí proti sobě zapomenout. Teď možná trochu přeháním, ale něco pravdy na tom je. Multiplayer je jádrem a tím nejlepším z AoE2. Při něm se o hře dozvíte věci, které vám dozajista předtím utekly, nebo prostě nebyly důležité. A taktika a strategie se mění o sto procent. Tím se dostáváme k další nabídce v menu - Gameranger. Tento online game server pro macy je dostatečnou zásobou hry chtivých protivníků různých úrovní (kterou obvykle zjistíte během několika minut hry). Zatím běhá stále pod Classicem, ale připravuje se už i verze pro OS X, která podle slibů autorů bude zcela překopaná a slibuje tedy využití potenciálu desítky.

Král na hradě v bezpečí a pracující lid v práci

Dotkl jsem se operačních systémů a tak teď přichází zhodnocení rozdílů, které jsem zažil při hraní pod Mac OS 9 a OS X. Na testovací G4 400 se podstatně lépe chová AoE2 pod desítkou, a to je slibné. Rozdíl byl, tak trochu překvapivě, v rychlosti, ale také třeba v bezpotížné podpoře dvoutlačítkové myši, ke které sice byly k dispozici drivery pro OS 9, ale ve hře se druhé tlačítko prostě nehlásilo. To ale nemusí platit o vašem počítači, resp. myši. Ale i s jedním tlačítkem se hra ovládá skutečně dobře, jde prostě o zvyk a o kvalitu protivníka. Minimální nároky na hardware jsou podle výrobce: Mac OS 8.6 nebo vyšší, PowerPC 233 MHz a výš, 64 MB RAM. Instalace zabírá 280 až 550 MB na pevném disku.

Autor článku: Kuna Aleš

Aleš Kuna

  Aktuální hodnocení článku:  (Počet známek: 3659)
  Jak hodnotíte tento článek vy:  / / / /
  Způsob hodnocení: - maximální spokojenost, - propadák

Vyhledávání na MůjMac.cz

Seriály

Nejčtenější